"Přestože zlo i dobro musí být na světě vyrovnané, aby nebyla porušena rovnováha, je mnohem snažší činit zlo."
BaronDevil

Dokončené kapitolovky

Nejnovější kapitoly


Ve stínu Pána zla - Prolog
Navzdory času - 2.kapitola
Harry Potter a poslední bitva - 15.kapitola
Zoufalí a každý sám - 12.kapitola
Grimoár země - 7.kapitola
Thor: Cena důvěry - 10.kapitola
Thor: Zboření hranic - 9.kapitola (1.část) - 9.kapitola (2.část)

9.kapitola - Dracův školní trest

25. července 2010 v 8:00 | Jackie Decker |  Harry Potter a poslední bitva
Znovu se v příběhu objevuje i Draco Malfoy ve své bezútěšné roli a situaci, do níž se dostal, ne zcela vlastní vinou. Ačkoliv více ano, nežli ne... Nový školní rok, nové učitelky, nové učivo. Stále ještě nemají ani stopu po viteálech, je třeba najít knihy o kouzelnickcýh rodech a co milostný život? Co Harry a Ginny, ron a Hermiona? Nebo je zde snad ještě někdo, kdo potřebuje lásku?







Harry se ráno neprobudil o nic chytřejší než když šel večer spát. Protřepal si hlavu aby zahnal obraz mrtvé Susan a rychle se oblékl. Ron už v posteli nebyl a Dean se Semusem taky ne. Jediný, kdo ještě spal byl Nevill. Harry ho raději probudil. Nechtěl mít na svědomí, že přijde v první školní den pozdě na některou hodinu.

Harry sešel do společenské místnosti, kde už na něho čekali i Ron, Hermiona a Ginny. Byl vlastně mile překvapen, že je vidí.

"Ahoj Harry," pozdravila ho Hermiona.

"Ahoj, jak je?" zeptal se. Vlastně se ani ptát nemusel. Bylo na nich vidět, že je ještě neopustil šok ze včerejší události.

"Nic moc," odpověděl Ron, "připadám si jako kdyby do mě celou noc bušila Vrba mlátička." Hermiona Ronovi trochu rozcuchala vlasy a když jí ucukl tak se na něj usmála.

"Měli bychom už jít na snídani," připomněla jim Ginny. Harry si všiml, že se na něho občas tajně dívá, ale kdykoliv se pokusil podívat on na ni, sklopila zrak k zemi. Bodlo ho u srdce. Věděl, že spolu nesmějí chodit, ale netušil, že to bude až takhle těžké. Čekal od ní nějakou útěchu ale věděl, že by ji beztak nesměl přijmout. Připadal si prázdný jako ořech bez jádra.

Prolezli otvorem ve zdi a nechali za sebou jenom obraz Buclaté dámy. Procházeli hradem, který teď Harrymu připadal pustý a nevlídný. Jako by Bradavice ztratili své kouzlo. Už nebyl ohromen pohybujícími se obrazy nebo schodištěm, které měnilo směr. Už nebloudil a nepletl si dveře se zdmi, i když byli na první pohled k nerozeznání. Litoval svého rozhodnutí se sem vrátit. Susanině smrti by sice stejně nezabránil, ale aspoň by mohl trávit svůj čas s Ginny.

Ve velké síni byli stoly poloprázdné a nálada chmurná. Posadili se aby posnídali topinky se slaninou a čekali až jim profesorka Dikinsová, jako nová ředitelka Nebelvírské koleje přinese rozvrhy. Harry nakonec zabloudil smutným pohledem i k učitelskému stolu. Všichni učitelé byli na svých místech, jen tam kde kdysi vídával Brumbála seděla nyní profesorka McGonagalová a na židli, která patřila Snapeovi seděla profesorka Dikinsová. Zato místo učitelky přeměňování, bylo prázdné.

"Kde je Mashersmithová?" zeptal se Harry svých přátel. Hermiona se také podívala k učitelskému stolu a když zjistila stejně jako on, že tam nová profesorka není, nevěděla co říct.

"Možná, že se jenom připravuje na hodinu," pokusila se vysvětlit její nepřítomnost. Ron se tiše a usmál jemně ji poplácal po zádech: "A nebo ještě spí…" pravil se smíchem. Ginny se na Harryho podívala s úsměvem na rtech a něhou v očích. I on se na ni chtěl usmát, ale nedokázal to. Nebylo mu do smíchu, a už vůbec ne, když věděl, že by si to Ginny mohla vyložit jako falešnou naději. Raději se tedy podíval znovu k učitelskému stolu a svým pohledem vyhledal Hagrida. Obrovitý muž seděl na svém místě na kraji stolu a velké slzy mu tekly po tvářích.

"Pane Pottere," oslovil jej chladný hlas. Harry se ohlédl a uviděl, že u něho stojí profesorka Dikinsová:
"Ano paní profesorko?" zeptal se.

"Tady je váš rozvrh," řekla a podávala mu pergamen s rozvrhem, "Doufám, že na mých hodinách budete dávat větší pozor, než dáváte zde!"

Přísný tón hlasu k této exotické ženě vůbec nepasoval. Jemné linie jejího obličeje vůbec nedávaly znát, že právě promluvila velice přísně a důrazně. Profesorka Dikinsová podala rozvrhy i Ronovi, Hermioně a Ginny, všechny je ještě přelétla chladným pohledem a přešla k dalším studentům. Zastavila se pak akorát u Nevilla, který jí samou roztržitostí polil dýňovou šťávou. K Harryho úžasu se profesorka jen usmála, poplácala ho po zádech a odešla.

"Je divná!" rozohnil se Ron. Hermiona ho klidnila, tím že má zkrátka jiné metody, ale Harry je vlastně neposlouchal. Tajně pokukoval po Ginny, ke které si právě přisedl Dean Thomas s otázkou, jestli ještě chodí s Potterem. Ginny na něho vrhla smutný pohled a pak ještě smutněji pravila, že ne. Dean se jí začal omlouvat za své chování v minulém roce a nabídl, jí jestli by to s ním nezkusila znovu. Ginny se ale jen rozplakala a utekla z velké síně. Dean se na Harryho nenávistně podíval a pak také odešel.

"Co se stalo Harry?" ptala se Hermiona. Jenže on nevěděl jak by jí to měl říct. Pomalu se zvedl a zamířil rovnou do učebny přeměňování, které měli jako první hodinu. Jenže Ron s Hermionou vyrazili hned za ním.

"Harry co se stalo? Proč Ginny utekla? Vy jste si zase něco řekli? Harry?!" volala kamarádka. Harry se zastavil a chtěl jí něco odseknout, ale když je tam tak viděl, pochopil že by jim to měl celé vysvětlit. Začal tedy vyprávět. Skončil až když už čekali před učebnou Přeměňování na svoji novou učitelku.

Paní Mashersmithová otevřela dveře ze vnitř přesně se zvoněním na hodinu. Vpustila všechny studenty do učebny a sama si stoupla za katedru. Rebeca Mashersmithová, postarší žena s vlídnou tváří a prošedivělými vlasy, byla menší než Harry, ale přesto si dokázala zjednat pořádek: "Třído! Uklidněte se prosím," zaburácela, "Jmenuji se Rebeca Mashersmithová, jak již jistě víte. Paní ředitelka mě požádala abych vás letos převzala na hodiny Přeměňování, protože ona sama má teď moc práce. Vy jste už pokud se nemýlím studenti sedmého ročníku, že?" ptala se. Hermionase ihned přihlásila: "Ano paní profesorko."

"Výborně. Takže je vám doufám jasné, že tento rok je pro vás nejdůležitější a bude také nejtěžší ze všech?" pokračoval učitelka. Po těchto slovech se po sobě všichni tázavě podívali. Jen Hermiona vypadala, že ji dál poslouchá a Draco Malfoy zase, jako že už nikdy nic poslouchat nebude.

"Studujete totiž na OVCE a to jsou ty nejdůležitější zkoušky, které můžete ve škole skládat! Takže si prosím vezměte své hůlky. Ano, výborně. A teď si vás všechny vyzkouším z látky minulého ročníku. Nemůžete totiž pokračovat v látce pokud jste nezvládli předešlé učení." Profesorka se na všechny usmála a vydala se zkoušet.

Pro Harryho bylo těžké se soustředit. Stále se v myšlenkách vracel do chvíle, kdy Ginny utekla před dotíráním Deana Thomase.

"Harry, nemyslím si, že děláš dobře!" pravila k němu Hermiona, která už svoje zkoušení zvládla na výbornou. Harry netušil co jí na to má říct, své důvody proč Ginny odmítá jí už přeci vysvětloval.

"Pane Malfoyi, snad byste mohl alespoň trochu dávat pozor!" rozčilila se paní Mashersmithová. Harry s přáteli se po Dracovi ohlédli a uviděli, že místo nosu který si měl zvětšit si jen změnil barvu vlasů na zeleno. Profesorka jeho kouzlo rychle zrušila a řekla mu aby se o to pokusil ještě jednou. Harry pozoroval jak se Draco na profesorku zamračil, ale téměř okamžitě jeho pohled zjihl a on se mírně začervenal, jakoby se styděl. Poté to zkusil znovu a tentokrát měl opravdu nos jako bambuli. Hermiona se na Malfoye povzbudivě usmála a Ron v tu chvíli vypadal, že po něm snad něco hodí.

Všichni přátelé se však rychle uklidnili, protože teď přišla nová profesorka vyzkoušet Harryho. Harry ani nevěděl jak se mu podařilo všechno splnit, byl jen rád, že se ho už nikdo na nic ohledně Ginny nevyptává.

Po hodině přeměňování, když měli hodinu volna to však začalo nanovo: "Harry, já si opravdu nemyslím, že děláš dobře," opakovala Hermiona. Harry se pokusil její poznámku ignorovat, ale jeho kamarádka pokračovala: "Pamatuješ co včera zpíval moudrý klobouk? Nesmíte váhat, lásky se zdráhat, nic nebudu nikomu namlouvat, je to možná naposled co vidím některé z vás dýchat!" naléhala Hermiona. I Ron se tvářil jako, že je to nesmírně důležité. Zato Harry cítil jen bolest a prázdnotu ve svém srdci. A bylo to horší, když si uvědomil, že jeho přátelé mají možná pravdu. On sám to ale myslel s Ginny taky dobře.

Proč mi tohle dělají? Chtějí ti pomoct. Ale takhle, to jen víc bolí? Víš dobře, že by nemuselo… Jenže já ji musím ochránit! A jak ji chceš ochránit, budeš-li mezi vás stavět překážky? Nic mezi nás nestavím. Tak to vidíš, jen ty! A jak to vidí ona to tě nezajímá. Jak to? Protože kdyby tě to zajímalo tak by ses jí zeptal. Jenže ona…Tě chce chránit stejně jako ty ji. Musí přece chápat, že jí to nemůžu dovolit. Ona to chápe, ale bojí se o tebe…

"Když já nevím Hermiono. Musím pořád myslet na to aby byla Ginny v bezpečí," odvětil nakonec. Ron se na Hermionu podíval pohledem plným úzkosti a ta mu ho opětovala. Harry netušil proč se jeho přátelé chovají tak zvláštně, tušil jen, že jim to moc neulehčuje.

"Dobrá Harry, je to samozřejmě jen a jen vaše věc. My se ti snažíme jen pomoct, víš? Prostě jen chceme abyste byli šťastní," snažila se to Hermiona starostlivě vysvětlit. Ron vedle ní se však tvářil sklesle. Harry sklopil zrak a snažil se na své přátele nedívat. Raději se věnoval jedné z Hermioniných knih o kouzelnických rodech. Byla to nudná četba. Harry  vlastně jen bezcílně hleděl na popsané stránky, aniž by z nich dokázal cokoliv vyčíst…

Jako další je čekala dvouhodinovka lektvarů s profesorem Křiklanem. Harry procházel po školních chodbách jako tělo bez duše, následován Ronem a Hermionou. Když došli k učebně stál tam jen jediný další student, Draco Malfoy. Draco byl bledý a vypadal zuboženě. Vlasy měl rozcuchané a hábit neupravený stejně jako na hodině Přeměňování. Harry mu však nevěnoval nijak dlouhý pohled. Společně s Ronem a Hermionou počkal až dorazí i Ernie Macmillan a ještě zbytek studentů Zmijozelu a Havraspáru, kteří s nimi na lektvary chodili. Nakonec přišel i profesor Křiklan. Zářivě se na všechny usmál a nechal je vejít. V učebně byli jako obvykle čtyři stoly k nimž se posadili.

Teď už se Křiklan neusmíval. Dokonce se Harrymu zdálo, že ho něco trápí. To ovšem nebyl sám. Ernie, primus Mrzimoru, se evidentně ještě nevzpamatoval z tragické smrti své kamarádky Susan, Draco Malfoy  vypadal utrápeně od doby co ho našli a on sám si také připadal hrozně.

"Takže… Vím, že po tom co se včera stalo bude pro vás těžké abyste se soustředili, ale přesto vás prosím o trochu pozornosti. Letos nás čekají ty nejohavnější a nejtěžší lektvary, které kdy byli vymyšleny. Mnohé z těchto lektvarů se vaří i několik měsíců a vyžadují přesný postup při přípravě…" profesor Křiklan se odmlčel, "Co si přejete pane Malfoyi?" zeptal se nakonec, když se Draco přihlásil.

"Prosím pane profesore, mohl byste nás naučit, Vlkodlačí lektvar?" zeptal se Draco, z jehož hlasu byla cítit úzkost, strach a beznaděj. Hermiona se zatvářila starostlivě, ale Křiklan po krátkém přemýšlení nakonec řekl: "Dobrá pane Malfoyi, myslím, že to není až tak špatný nápad. Tak si tedy nalistujte si stranu 124."

Harry si nalistoval příslušnou stránku ve své nové učebnici lektvarů a začal číst. Vlastně si příliš neuvědomoval co dělá a tak si musel některé pasáže číst dvakrát, nebo třikrát než je pochopil. Hermiona se sice kupodivu snažila oběma přátelům pomoct, ale příliš jí to nešlo. Ron jakoby ani pomoct nechtěl a Harry se musel hodně snažit, aby alespoň něco pochytil.

Zatímco ohně pod kotlíky mírně plápolali a lektvar v nich temně pobublával, procházel profesor Křiklan kolem stolů a kontroloval postup jednotlivých studentů při přípravě. U Harryho se zastavil o chvilku déle, ale když viděl jeho kašovitou břečku raději popošel o stůl dál. Od doby co Harry uklidil učebnici po Princi dvojí krve do  komnaty nejvyšší potřeby už nedosahoval v lektvarech tak vynikajících výsledků na jaké byl profesor Křiklan zvyklí. Zato Herminona se opět dostala na výslunní, neboť na konci dvouhodinovky byl její polotovar nejblíže tomu jak by měl vypadat. Vysloužila si tak deset bodů pro Nebelvír.

"Ani při obědě se Harrymu nálada nijak nezlepšila. Poslouchal Rona jak se snaží Hermioně vysvětlit, že je Malfoy jenom obyčejný grázl. A tajně pokukoval po Ginny, která se právě bavila s Colinem Creeweym, o jejich hodině s profesorkou Dikinsovou. A vzpomínal jak se vrátil se svými přáteli do Doupěte a jak ho Ginny objala mezi dveřmi. Tolik by si býval přál aby se to stalo znovu, ale věděl že se to už stát nesmí.


"Jez Harry," upozornila ho Hermiona na plný talíř, zrovna když Ron naštvaně odcházel z Velké síně.

"Nemám hlad," odpověděl zlomeně, stále pozorujíce Ginny.

"Harry tak za ní jdi! Vždyť se na sebe podívej a na ni taky. Milujete se. Tak proč odpírat sobě i jí vaše štěstí. Měl bys za ní jít a…" Hermiona nedořekla. Harry s na ni podíval: "Ty máš co říkat," odsekl, "a co ty Ron?" Hermiona zrudla: "My jenom… Nechtěla jsem tě trápit Harry. Myslela jsem, že by pro tebe nebylo příjemné kdybys mě viděl s Ronem šťastnou a sám bys nic takového neprožíval." Hermiona se rozplakala. Náhle bylo Harrymu líto, že ji ranil. Vždyť ona to myslela dobře… Připadal si jako naprostý hlupák.

"Víš Hermiono, že s Ginny nemůžu chodit. Voldemort by se to dozvěděl a bylo by zle. Už jednou ji proti mně použil a já nechci aby se to stalo znovu. Musím ji ochránit. Tobě s Ronem nemůžu bránit aby jste šli semnou, ale jí to nedovolím. Představ si, že bych s Ginny chodil. Co by asi udělala, kdyby se dozvěděla, že někam půjdu hledat další Ty výš co… Chtěla by jít semnou stejně jako před dvěma lety na ministerstvo kouzel. To nemůžu dovolit. Ale ty a Ron takhle omezení nejste a já budu jen rád, když vám to konečně bude klapat…" Harry přesvědčoval sám sebe, že to co právě Hermioně řekl je pravda, už byl zoufalý z toho, že musel neustále někomu ospravedlňovat svoje chování.

Hermiona se na něho smutně podívala a po chvilce sklopila oči. Odevzdaně vstala, Harry ji následoval a spolu pak odešli. Už jim nezbývalo mnoho času aby dorazili na další hodinu v čas. Dorazili tak akorát aby si ještě stihli vybalit učebnice než přišla profesorka Dikinsová.

"Dobrý den, třído," pozdravila chladným hlasem, "Jsme profesorka Dikinsová a budu vás letos učit Obranu proti černé magii. Vím, že vaši předchozí profesoři nebyli  zrovna ukázkoví a rozhodla jsem se to vzít pevně do rukou. Takže! V současné době je nutné umět se bránit ještě více než dříve. Proč je tomu tak?"

Harrymu přišla tato otázka snad až příliš fádní, ale Hermioně rozhodně stála za přihlášení: "Protože, se vrátil Voldemort." Profesorka Dikinsová se nepatrně zachvěla při vyslovení Voldemortova jména, ale jinak na sobě nedala nic znát: "Výborně slečno Grangerová, připisuji Nebelvíru pět bodů. Tak… Vyjděme z toho, že se Pán zla vrátil. Jsou zde mezi vámi dva lidé, kteří vědí jak vypadá. Pane Pottere, prosím mohl byste nám ho popsat?" vyvolala profesorka Harryho. Harry ještě uvažoval nad tím co profesorka řekla, když začal popisovat svého úhlavního nepřítele a snažil se co nejpodrobněji popsat jeho rudé oči a hadí zjev.

I jemu připsala profesorka pět bodů a pak pokračovala: "Nyní tedy víme jak vypadá Pán zla, ale je velice nepravděpodobné, že by mu kdokoliv z vás musel čelit přímo, snad mimo pana Pottera. Takže se soustřeďme na jeho přívržence a služebníky. Říka se jim Smrtijedi. Ví někdo z vás jak poznáme Smrtijeda?" ptala se černovlasá exotická žena s předstíraným zájmem. Harry věděl, že svůj zájem jen předstírá protože všechno z toho už dávno musí vědět. Tentokrát se mimo Hermiony přihlásil i Nevill Longbottom. Nikomu jinému to zjevně za odpověď nestálo. Většina studentů nechápavě hleděla na učitelku.

"Slečna Grangerová už nám odpovídala. Tak prosím pane Longbottome?" vyvolala Nevilla. Ten se směle postavila trochu stydlivě odpověděl: "Podle černých hábitů s kápí, a masky, kterou nosí."

"Výborně pane Longbottome. Dalších pět bodů pro Nebelvír. Ovšem plášť a maska není to jediné čím se Smrtijedi liší od obyčejných kouzelníků. To by jsme je již dávno všechny pochytali. Ne, mě teď zajímá jak můžete odhalit Smrtijeda, pokud bude oblečen jako každý jiný," tentokrát profesorka nečekala na přihlášení a vyvolala Parvati Patilovou. Ta se pořádně zajíkla než se jí podařilo odpovědět: "Podle znamení zla?" Parvatina odpověď vyzněla naoko spíš jako otázka, ale profesorka to přešla bez poznámek: "Ano podle znamení zla. Normálně bych vám ho nakreslila na tabuli, ale…" zlomyslně zabodla své chladné oči do Malfoye, "pane Malfoyi, pojďte sem prosím."

 Harrymu ihned došlo co má profesorka v plánu. Netušil proč to dělá, a byl tak překvapen, že se nezmohl na žádnou reakci. Hermiona jen zatajila dech a Ron se na Draca posměšně šklebil. Draco byl bledší než na minulé hodině. Vypadal, že se tak-tak drží na nohou.

"Tak pane Malfoyi mohl byste si prosím vyhrnout levý rukáv hábitu?" profesorka Dikinsová měla náhle ve tváři výsměch a její oči se zdály být chladné a kruté. Draco se však ani nepohnul. Jen se zadíval na učitelku prosebným pohledem. Dokonce i jemně zrudl v obličeji jako při hodině Přeměňování, když si místo nosu změnil vlasy.

"Vyhrňte si levý rukáv!" přikázala učitelka. Draco se zachvěl. Učitelka přistoupila k Dracovi, jednou rukou ho přidržela a druhou mu vyhrnula levý rukáv. Všichni se teď dívali na jasné a zřetelné znamení zla. Jen Malfoy se nedíval. I kdyby se však díval tak by přes slzy nic neviděl. Mnohým se zatajil dech. Mezi studenty sice kolovali fámy a povídačky, ve kterých byl Malfoy Smrtijedem, ale teď když to viděli zřetelně vypálené na jeho předloktí to byl pro všechny šok. Harry to samozřejmě věděl ovšem, jak se tak na něho díval znovu ho přemohla lítost.

Profesorka Dikinsová Malfoye po chvíli pustila a řekla: "Strhávám Zmijozelu deset bodů za neuposlechnutí rozkazu při vyučování," profesorka se odmlčela protože Draco se náhle rozběhl ze třídy ven, "A za nevhodné chování vám k tomu přibude i školní trest!" volala za ním tak aby ji slyšel. Dveře se zavřeli, ale Draco se nevrátil. Profesorka si odfrkla a dál se věnovala ostatním. Harry už ale její slova neposlouchal. Zaraženě pohlédl na Rona, který se se musel hodně přemáhat aby se nesmál nahlas, a na Hermionu, která byla celá rudá vzteky.

"Co si o sobě vůbec myslí?!!!" rozčilila se kamarádka, když po hodině opustili třídu profesorky Dikinsové.

"Jen klid, Hermiono, byla to sranda…" snažil se ji Ron uklidnit.

"Sranda?! Totálně ho ztrapnila! Viděl si ho jak byl vyděšený?! A ona se tím ještě bavila!…" Hermiona se odmlčela aby se nadechla a Harry se do toho raději vložil: "Ano je divná. Taky si myslím, že to přehání. Jenže co s tím můžeme dělat?"

Teď se oba přátelé podívali na Harryho. Už nebyl tak zamyšlený kvůli Ginny, tahle hodina z něj dokázala spálit všechen splín. Už zase dokázal normálně myslet. Rona s Hermionou to zjevně překvapilo.

"Copak tobě to vadí?" zeptal se Ron odměřeně. Harry se na něho chvíli díval než odpověděl: "Vadí nevadí, na tom nezáleží. Důležité je, že Řád se rozhodl dát mu druhou šanci a paní Dikinsová se zrovna nechová jako někdo kdo by mu chtěl dát nějakou šanci." Harry mluvil zamyšleně. Vzpomínal na reakci Filiuse Herberta Dikinse při poradě Fénixova Řádu. Znovu viděl toho silného muže a jeho vpadlé hnědé oči plné zášti, ale v porovnání s tím co na této hodině předvedla profesorka Dikinsová to ještě nebylo vůbec nic.

"Harry má pravdu Rone. Tady už nejde o nějaké třídní nepřátelství ale o to, že se naše nová profesorka nechová tak jak by měla," podpořila Harryho již uklidněná Hermiona. Ron se však evidentně nechtěl vzdát: "A co Snape? Ten se choval dobře, co?" Vzpomínka na Snapea však pro Harryho nebylo nic příjemného a tak Ronovi jen odsekl ať dá pokoj, že Snape už je pryč. Sám si však nebyl jistý jestli si to opravdu myslí. Kdesi ve svém nitru totiž cítil, že Snape ještě sehraje nějakou roli v budoucí bitvě s Voldemortem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Belatrix Black Belatrix Black | E-mail | Web | 25. července 2010 v 11:05 | Reagovat

Páni, chudák Draco. Mě skoro tekli slzy. Ani jeden Dikins se mi vůbec nelíbí. Moje sympatie, které jsem ze začátku pocítila k paní profesorce rychle zmizeli. Bylo mi smutno a špatně i s Dracem. Není paní Dikinsová smrtijed? Že říká Voldymu Pán zla.
Super smutná kapča! :´(

2 Jackie Decker Jackie Decker | E-mail | Web | 25. července 2010 v 12:46 | Reagovat

Ano tohle je smutná kapitola a dojem že by paní profesorka mohla být smrtijedkou jsem přesně chtěla navodit :)

Jsem ráda že se ti kapitola líbila, i mě bylo Draca líto...

3 Belatrix Black Belatrix Black | E-mail | Web | 25. července 2010 v 13:11 | Reagovat

Tak dojem? Otázkou je, jeli ten dojem i pravdivý.:-D

4 Jackie Decker Jackie Decker | E-mail | Web | 25. července 2010 v 13:13 | Reagovat

to poznáš časem, snad... 8-)

5 Belatrix Black Belatrix Black | E-mail | Web | 25. července 2010 v 13:53 | Reagovat

Tss...takhle mě napínat! :-D Ty tu povídku máš už napsanou někde jinde? Jestli jo, neřekla bys mi kde? :-D  ;-)

6 Jackie Decker Jackie Decker | E-mail | Web | 25. července 2010 v 14:47 | Reagovat

Mám zatím jen patnáct kapitol a všechyn jsou zveřejněné na fanu, ale tam se to za A blbě čte a za B, blbě hledá... Však dočkej času, vše se jistě dozvíš i tuhle povídku doufám jednou dopíšu, dokonce...

7 Belatrix Black Belatrix Black | E-mail | Web | 25. července 2010 v 22:39 | Reagovat

Asi jsi mě podcenila, právě jsem to našla :-D, ale neboj budu kometovat i tady. :)

8 Jackie Decker Jackie Decker | E-mail | Web | 26. července 2010 v 6:42 | Reagovat

Že já jsem ti to vůbec říkala... 8-)

9 Belatrix Black Belatrix Black | E-mail | Web | 26. července 2010 v 19:30 | Reagovat

Hihi... :-D , ale je to super, je se asi autorka překlepla, že píše, že je zatím 15 dílů.:-D  Ono jich tam je 15, ale mě tam tím napětím další docela chybí. No, tak jsem Dikinsovi tipla dobře. Ten Fil mi připadal zvláštní už od začátku. A paní profesorka, no, je to zvláštní osoba, takhle mě nafixlovat xD

10 Jackie Decker Jackie Decker | E-mail | Web | 26. července 2010 v 20:10 | Reagovat

Náhodou tuhle dvojku mám docela ráda škoda, že ji nemůžu jinde pořádně využít :-D

Jako mám v plánu někdy dopsat zbytek povídky problém je že už vůbec nevím jak bych měla pokračovat a i tak jsem ve skluzu, když si vezmeš co všechno bych teď měla psát...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama