"Přestože zlo i dobro musí být na světě vyrovnané, aby nebyla porušena rovnováha, je mnohem snažší činit zlo."
BaronDevil

Dokončené kapitolovky

Nejnovější kapitoly


Ve stínu Pána zla - Prolog
Navzdory času - 2.kapitola
Harry Potter a poslední bitva - 15.kapitola
Zoufalí a každý sám - 12.kapitola
Grimoár země - 7.kapitola
Thor: Cena důvěry - 10.kapitola
Thor: Zboření hranic - 9.kapitola (1.část) - 9.kapitola (2.část)

8.kapitola - Podvečer v Jubilifu (2.část)

7. října 2010 v 8:28 | Captain George Zappy |  Pokémon: rudý řetěz
avatar rudý řetěz

A pokračování, hned vzápětí ...





"Ahojky," pozdravili Lucas s Lindou.
"Zdravíčko," odpověděla Sylvia a pohlédla na Nolana. "Ty budeš jejich kamarád, že?"
"Jo, to jsem. Jmenuju se Nolan," představil se Lucasův kamarád.
"Sylvia, těší mě," řekla trenérka a přistoupila trochu blíže ke skupince. "Jdu si vybrat svůj zápas v Pokémonu. Tak kdo z vás si to se mnou rozdá?" podívala se vyzývavě na všechny tři.
"Já," okamžitě odpověděla Linda. "Jsem připravena k zápasu."
"Tak pojďme na to," přikývla Sylvia. "Už se na to celá třesu."
Ta je asi hodně bojechtivá, pomyslel si Lucas.
Čtveřice trenérů vyšla ven ze střediska na vedle se rozléhající zápasiště. Dívky se postavily na svá místa, kluci stáli opodál.
"Co kdybych vám dělal rozhodčího?" navrhl najednou Lucas.
"Počkej, a ty to umíš?" podivil se Nolan.
"Není to příliš těžké," ohlédl se Lucas na kamaráda. "Vím, co mám dělat. Aspoň si na vlastní kůži zkusím, jaké to je."
"Já jsem pro," souhlasila Linda. Sylvia svolně přikývla.
"Budeš určovat pravidla zápasu?" zeptala se Linda soupeřky.
"Klidně," odkývla Sylvia. "Kolik máš pokémonů?"
"Mám tři," odpověděla Linda.
Sylvia se pousmála. "Takže navrhuju následující pravidla. Bude to zápas tři na tři a po každém kole si vyměníme pokémony. Bude se hrát na dvě vítězství. Bereš to?"
"Ano, přijímám," kývla hlavou Linda.
"Dobrá, můžete začít," děl Lucas a dal rukou signál.
Linda vytáhla z kapsy své bundy jeden ze svých pokébalů. "Bidoofe, pojď ven!" zvolala a mrštila pokébalem. Bidoof se zjevil kousek dál za místem dopadu jeho pokébalu.
Sylvia si rovněž připravila pokébal. Vzkřikla: "Abro, volím si tebe!" a pokébal se jí otevřel v ruce. Dva metry před Sylvií se zhmotnil dvounohý pokémon, který vzdáleně připomínal lišku. Na hlavě měl dvě krátké, jakoby liščí uši a jeho oči byly zavřené. Měl navíc relativně silný ocas. Také se zdálo, že nosí něco jako brnění, neboť měl šedivé nárameníky a horní polovinu hrudi a zad měl rovněž celou šedivou. Jinak byl celý pokémon žlutý. Na obou rukou a nohou měl tři prsty, přičemž jeden prst u každé nohy měl za kotníkem.
"Tak tohle je Abra?" otázal se Lucas a připravil si pokédex.
"Abra. Psychický pokémon," promluvil přístroj. "Abra spí osmnáct hodin denně. I během spánku je ale schopná vycítit přítomnost svých nepřátel a číst v jejich myšlenkách. V případě ohrožení se teleportuje do bezpečí."
"Tak to nezní moc dobře," konstatoval Nolan. "Bidoof bude mít co dělat."
"To teprve uvidíme," promluvila odhodlaně Linda a vzala si Bidoofův pokébal zpět.
"Bi-doof!" děl sebejistě její pokémon.
"Můžeš začít první, pokud chceš," řekla Sylvia.
"Dobře. Bidoofe, Nárazový útok!" rozkázala Linda. Bidoof se rozběhl proti Abře.
"Abro, použij Teleportaci," řekla Sylvia. Tělo Abry se rozzářilo doběla a hned nato pokémon zmizel. Bidoof se zastavil a zmateně se díval před sebe. Abra se za pár vteřin objevila na jiném místě na zápasišti.
"Pane jo," vydechl Nolan.
"Bidoofe, zkus Valivý útok!" nakázala Linda. Bidoof se stočil do klubíčka a začal se kutálet vysokou rychlostí k Abře.
"Abro, znovu Teleportaci!" zvolala Sylvia. Abra se opět rozzářila doběla a zmizela, aby se znovu objevila na jiném místě. Kutálející se Bidoof začal pomalu zatáčet.
"Ten Bidoofův útok je čím dál zvláštnější," uvažoval Lucas a použil svůj pokédex.
"Valivý útok," ozvalo se z přístroje. "Fyzický útok kamenného typu. Pokémon se kutálí na svého protivníka. Čím rychleji a déle vydrží pokémon se valit, tím je tento útok silnější."
Bidoof se již otočil a znovu se začal valit na Abru. Ta se však opět přemístila pryč od bezprostředního nebezpečí. Linda vypadala bezradně. Abra se pokaždé přemístí a Bidoof ji tak nemůže zasáhnout. Takhle nemám šanci.
"Abro, zaútoč Nabíjecím paprskem!" zavelela Sylvia. Abru obklopily žluté jiskry. Psychický pokémon pak napřáhl ruce k blížícímu se Bidoofovi a vyslal proud elektrické energie. Bidoof dostal přímý zásah. Poodletěl pár metrů nazpátek a přistál na břiše.
"Tak to bylo něco," vyrazil ze sebe Nolan a tasil vlastní pokédex.
"Nabíjecí paprsek," ozval se syntetický hlas. "Zvláštní útok elektrického typu. Při použití vypálí pokémon na protivníka koncentrovaný paprsek elektřiny. Útok bývá tím silnější, čím častěji se během zápasu použije a může také posílit jiné elektrické útoky."
"To zní fakt nebezpečně," usoudil Nolan a podíval se pozorně na psychického pokémona, jehož tělo stále mírně jiskřilo. "Ta Abra má pořád kolem sebe ty jiskry! Lindo, musíš ji ňák přelstít!" volal na kamarádku.
"Kéž bych věděla jak," pronesla nejistá Linda.
"Tohle kolo vyhraji," přerušila je odhodlaná Sylvia. "Abro, ještě jednou Nabíjecí paprsek!" Tělo Abry začalo jiskřit ještě intenzivněji než předtím.
Pošramocený Bidoof se konečně zvedl ze země. "Bidoofe, pokus se uhnout!" volala na něj Linda. Bidoof provedl velký úskok do strany, avšak uprostřed jeho skoku Abra vystřelila elektrický paprsek. Ten zasáhl Bidoofa přesně v okamžiku, kdy měl dopadnout na zem, jako by Abra věděla, kam chce Bidoof uskočit. Lindin pokémon bolestivě zaječel.
"Bidoofe!" vykřikla zděšená Linda. Její pokémon bezmocně ležel na břiše.
"Bidoof už není schopen zápasu," konstatoval Lucas a ukázal na psychického pokémona. "Abra vyhrává toto kolo." To bylo neuvěřitelný...
"Abro, vedla sis skvěle," pochválila Sylvia svého pokémona, načež na něj namířila jeho pokébal. "Teď si hezky odpočiň." Abra se vrátila zpět do pokébalu.
"Jak tohle Abra dokázala?" osmělil se zeptat Nolan.
"Cožpak se pokédex nevyjádřil jasně?" ohlédla se Sylvia. "Abra je schopná číst myšlenky ostatních lidí a pokémonů v okolí. Dokázala tak předpovědět, kam chce Bidoof uskočit. Stačilo jen vypálit Nabíjecí paprsek ve správný okamžik."
"Je fakt dobře trénovaná," musel uznat Lucas. "Bidoof teda neměl šanci," ohlédl se na omráčeného pokémona, kterého Linda právě brala do rukou. Bylo mu docela líto, že kamarádka prohrála první kolo.
"Mrzí mě to, Bidoofe," šeptala Linda a připravila si pokébal. "Vrať se." Pokémon se vrátil do svého pokébalu. Ten zápas asi nevyhraji...
"Teď začne druhé kolo," řekla Sylvia a vzala si do ruky další pokébal. "Volím si tebe, Nosepassi!" zvolala a hodila pokébalem. Ten se na zemi otevřel a kousek před ním se zhmotnil velmi neobvyklý pokémon, který měřil na výšku asi jeden metr.
Pokémon vyhlížel, jako by byl celý z tvrdého, hranatého a namodralého kamene. Tělesně připomínal hlavu, která byla podobná těm na Velikonočních ostrovech. Jeho nejvýraznějším rysem byl jasně červený trojúhelníkový nos. Jeho krátkým, neforemným končetinám jakoby chybělo zřetelné spojení s tělem. Na obou bocích jeho těla byly malé kruhové otvory na místech, kde by člověk očekával, že bude pokémon mít uši. Jeho zavřené oči jakoby zakrývala černá maska.
"Co je to?" užasla Linda a hned vytáhla pokédex.
"Nosepass. Kompasový pokémon," odpověděl přístroj. "Jeho nos se chová jako magnet. V důsledku toho je pokémon svou tváří neustále natočený k severu - výjimkou jsou silní nebo dobře trénovaní jedinci. Když se potkají dva Nosepassové, nemohou se k sobě příliš přiblížit, neboť jejich nosy se navzájem odpuzují." Dále se ukázalo, že jde o kamenný typ pokémona.
"Kamenný typ?" pronesla Linda. "Na takový ale nejsem dost dobře připravená."
"To si nemyslím," zavrtěla hlavou Sylvia, sbírajíc ze země Nosepassův pokébal. "Tví pokémoni určitě umí něco, čím by mě mohli překvapit. Nebo snad ne?"
Těžko říct, pomyslel si Lucas. Linda přece nemá vodního pokémona jako já.
Linda nejistě vzala do ruky další pokébal. O jednom překvapení bych věděla... ale bude to stačit? "Pojď ven, Kricketote!" zvolala a mrštila pokébalem k zemi. Kricketot se zformoval metr dál od místa dopadu.
"Vypadá pěkně," zhodnotila pokémona Sylvia. "Uvidíme, jestli je i dobrý v zápasech."
Linda bez odpovědi sebrala svůj pokébal a podívala se na nehybného Nosepasse, přičemž se snažila soustředit na další zápas. Doufám, že můj plán zabere.
"Kricketote, Vrčivý útok!" nakázala Linda. Kricketot ze sebe vyloudil hluboký vrčivý zvuk. Nosepass zacouval o krok zpátky.
"Nosepassi, zachovej klid," děla Sylvia. "Máme přece výhodu. Použij Kamenný vrh!" Nosepass se předklonil celým svým tělem a švihnul pravou rukou do země. Úder byl tak silný, že ze země vylétlo několik kamenů, z nichž jeden letěl přímo na Kricketota.
"Kricketote, Vyčkávací útok!" vzkřikla Linda. Kricketot zůstal stát na místě a nechal se zasáhnout kamenem. Cvrččí pokémon poodletěl o kousek zpátky, ale jeho obrysy zdánlivě zbělely.
"Jak to?" zamrkala překvapená Sylvia. On vydržel! "Myslela jsem, že podlehne na jediný kamenný útok. Přitom kamenné útoky dobře účinkují na hmyzí pokémony."
"Asi je ten Kricketot odolnější, než vypadá," usoudil Nolan.
"To je dost možné," zamyslel se Lucas. "Anebo ten Nosepassův útok nebyl dost silný. I tak jsem zvědavý, co se stane teď."
Sylvia se znovu soustředila na dění na zápasišti. "Nosepassi, zkusíme to znovu. Kamenný vrh!" Nosepass znovu udeřil do země a vyslal na Kricketota další kámen.
"Kricketote, vydrž ještě!" volala Linda. Kricketot dostal další zásah, jehož vlivem znovu zacouval. S velkými obtížemi se stále držel na nohou. Jeho obrysy zbělely ještě víc. Za okamžik ale zbělelo celé pokémonovo tělo.
"Co to?" vydechl Lucas. Mám dojem, že tohle bude hodně silný útok.
Během dalšího okamžiku Kricketot vypálil velký bílý paprsek. Přesně zasáhl Nosepasse, kterého síla takového útoku katapultovala přímo proti Sylvii. Vyděšená trenérka na poslední chvíli uskočila z cesty kompasovému pokémonovi.
Když se Sylvia znovu postavila na nohy, spatřila omráčeného Nosepasse na kraji zápasiště. "Nosepassi!" vyjekla nešťastně.
"Ty bláho, to byla síla," otevřel pusu Nolan.
To máš pravdu, kamaráde. Fakt ohromný útok, pomyslel si Lucas, ukázal na cvrččího pokémona a vynesl verdikt: "Nosepass už není schopen zápasu. Kricketot vyhrál." Poté použil pokédex k identifikaci posledního použitého útoku Kricketota.
"Vyčkávací útok. Fyzický útok neurčitého typu," sdělil pokédex. "Pokémon v sobě střádá energii z útoků, které proti němu použije nepřítel. Jestliže pokémon vydrží, vyšle na protivníka paprsek, který má v sobě dvakrát tolik síly než pohlcené útoky protivníka."
"Tak tohle jsi plánovala," užasl Lucas, hledíc na Lindu. "To byl skvělý nápad."
"Nebyla jsem si jistá, jestli to vyjde," začervenala se Linda a připravila si pokébal. "Kricketote, byl jsi báječný. Pojď si odpočinout." Cvrččí pokémon se vrátil do svého pokébalu.
"Vrať se, Nosepassi," řekla Sylvia a napřáhla ruku se svým pokébalem ke kompasovému pokémonovi. Nosepass se rovněž vrátil zpátky. S Vyčkávacím útokem jsem se ještě nesetkala...
"Takže Linda vyrovnala skóre. Teď půjde o všechno," konstatoval Nolan. V duchu doufal, že Linda nakonec vyhraje.
"To jistě," pronesla kamarádka a vzala si pokébal se svým posledním pokémonem. "Chimchare, pojď ven!" zvolala a vrhla pokébal na zápasiště. Chimchar se zhmotnil metr dále od místa dopadu.
To je ohnivý typ, zamyslela se na chvilku Sylvia. Pak si s lehkým úsměvem připravila další pokébal. "Squirtle, je to na tobě!" vzkřikla a hodila pokébal.
Na zápasišti se objevil půlmetrový pokémon, který velmi připomínal želvu. Jeho tělo bylo bledě modré, spodní strana krunýře byla nažloutlá a horní strana oranžová. Pokémon stál na dvou nohách. Jeho malý ocas se vzdáleně podobal ocasu veverky.
"Další zajímavý pokémon," děl Lucas a namířil na něj pokédex.
"Squirtle. Malý želví pokémon," prozradil přístroj. "Jeho krunýř se zformuje už při narození. Zaoblený tvar krunýře a rýhy na jeho povrchu snižují odpor ve vodě, což umožňuje Squirtlovi plavat vysokou rychlostí. V případě nebezpečí se pokémon do krunýře schová." Jednoznačně šlo o vodního pokémona.
Vodní pokémoni jsou dobří proti ohnivým typům, přemítala Linda. Co já jen udělám?
"Ty to dokážeš, Chimchare!" volal Nolan na opičího pokémona. "Já ti věřím!"
"Chim-char," odpověděl pokémon a upřel svůj zrak na Squirtla. Ten mu oplatil odhodlaný pohled.
"Chimchare, pustíme se do toho," promluvila Linda, povzbuzená Nolanovou důvěrou a Chimcharovou bojovností. "Upřený pohled teď!" Chimcharovy oči začaly zářit červenou barvou. Squirtle neuhnul pohledem a polekal se.
"Neboj se, Squirtle," řekla Sylvia. "Ty ho určitě porazíš. Použij Vodní dělo!" Squirtle otevřel pusu, ze které začal tryskat proud vody směrem k Chimcharovi.
"Uhni, Chimchare!" vzkřikla Linda. Chimchar uskočil do strany, čímž jej vodní proud těsně minul.
"Vyskoč a použij Uhlíkový útok!" vydala Linda další instrukce. Chimchar vyskočil vysoko do vzduchu a vyplivl na Squirtla salvu malých plamínků.
"Squirtle, rychle Bublinový útok!" nakázala Sylvia. Squirtle vyplivl malou salvu bublinek, které se srazily s plamínky. Ty byly rychle uhašeny a nad zápasištěm se zvedl malý oblak páry.
Nolan nevěřícně zíral na celé dění. "Tý jo! To je hodně vyrovnaný!"
"Linda se asi snaží získat nad Squirtlem nějakou výhodu," uvažoval Lucas. "Je lepší, než jsem si myslel," dodal trochu stydlivě. Kdy já budu fakt dobrej?
"Chimchare, Škrábací útok!" zavelela Linda. Chimchar vyskočil vstříc Squirtlovi, připravený jej pořádně poškrábat.
"Squirtle, honem Stažení!" odpověděla Sylvia. Squirtle rychle schoval svou hlavu a končetiny do bezpečí svého krunýře. Chimchar začal škrábat jeho povrch, ale to k ničemu nevedlo.
Linda reagovala bleskově. Na tohle musím odpovědět jiným útokem. "Chimchare, Uhlíkový útok!" Chimchar couvnul a začal plivat plamínky na krunýř, který se začal nepříjemně zahřívat.
Sylvia vypadala trochu překvapeně. Musím hned přejít do protiútoku! "Squirtle, rychle Vodní dělo!" přikázala.
Ze Squirtlova krunýře vylétl proti Chimcharovi vodní proud. Uhasil naproti letící plamínky a tvrdě zasáhl opičího pokémona. Toho voda odmrštila zpátky k nohám jeho trenérky. Chimchar už jen nehybně ležel na pravém boku a jeho plamínek na zadečku vyhasl.
"Ale ne, Chimchare!" zaúpěla nešťastně Linda.
Lucas se smutně zatvářil. Lindo, je mi to líto. "Chimchar už není schopen pokračovat," pronesl a ukázal na Sylvii. "Squirtle vítězí v tomto kole a Sylvia vyhrává celý zápas."
"To je škoda," řekl zklamaný Nolan. "Chimchar si přitom vedl dobře."
"Pravda," přikývla Sylvia, "ale to nestačilo. Byl v příliš velké nevýhodě. Viď, Squirtle?" ohlédla se na želvího pokémona.
"Squir-tle!" přitakal tlumeně vítězný pokémon ze svého krunýře. Pak zase vystrčil svou hlavu a končetiny a postavil se.
Linda si nachystala pokébal. "Vrať se, Chimchare," řekla a opičí pokémon se vrátil zpět. Poté pootočila pokébal tlačítkem k sobě. "Dělal jsi, cos mohl," pronesla smutně a pak schovala pokébal do kapsy své bundy.
Sylvia přistoupila k poražené Lindě a podala jí ruku. "Nebuď z toho smutná," utěšovala ji, "byl to dobrý zápas. S trochou dalšího cviku bys mohla obcházet stadiony."
Linda si potřásla rukou se Sylvií. "Díky. Ale upřímně řečeno, nikdy jsem neměla v úmyslu stát se nejlepší trenérkou pokémonů."
"Jak chceš," pousmála se Sylvia. "Ale někdy si to zkus ještě promyslet."
"Měli bychom se vrátit do střediska," vmísil se mezi ně Lucas. "Už se docela setmělo."
"Ano, pojďme si odpočinout," souhlasila Sylvia, připravujíc si Squirtlův pokébal. "Vrať se, Squirtle," řekla a její pokémon se vrátil do pokébalu.
Mladí trenéři se vrátili zpět do budovy střediska. Dívky šly za sestrou Joy, aby jí mohly svěřit přes noc své pokémony, zatímco Lucas s Nolanem v patách přistoupil k videofonům.
"Jdeš taky zavolat mámě?" zeptal se Nolan.
"Jasně," přikývl Lucas. "Chtěla, abych se jí občas ozval." Poté naťukal na číselné klávesnici telefonní číslo domů. Za chvilku se rozsvítil monitor videofonu a na obrazovce se objevila tvář Lucasovy matky.
"Ahoj, mami," pozdravil Lucas.
"Dobrý večer," přidal se Nolan.
"Ahoj vám oběma," odpověděla s úsměvem Lucasova matka. "Jsem ráda, že mi voláš, Lucasi. Je všechno v pořádku?"
"Jasně," ubezpečil ji Lucas, "docela se mi daří. Rád bych oznámil, že Nolan už dostal svůj balíček," dodal s náznakem hrdosti.
"To je výborné," zaradovala se máma. "Dokonce jsi to zvládl velmi rychle. Nolanově matce se velmi uleví, až jí to sdělím." Nato sjela pohledem na sousedčina syna. "Copak jsi vlastně dostal, Nolane?"
"Dvě mapy Sinnohu," odvětil Nolan. "Jedna mi ale stačí, tak jsem nechal Lucase, ať si vezme tu druhou."
"Dvě mapy?" podivila se Lucasova matka. "To je zvláštní... Zeptám se jí na to." Na okamžik zapřemýšlela. "A co jinak? Už se vám podařilo chytit si další pokémony?"
"Ano," přikývl Lucas. "Každý z nás má nyní Starlyho."
"No vidíte," pousmála se máma. "Děláte rychlé pokroky."
"Komu to voláte?" ozvalo se najednou za chlapci. Lucas se ohlédl a spatřil Lindu, kterak za nimi postává.
"To je Lucasova máma," okamžitě odpověděl Nolan.
Lucas mírně poodstoupil od videofonu a pozvedl levou ruku k Lindě. "Mami, to je naše nová kamarádka."
"Dobrý večer, jmenuji se Linda," představila se s úsměvem dívka.
"Ráda tě vidím, Lindo," odpověděla Lucasova matka a podívala se opět na svého syna. "No vidíš, Lucasi. Máš kamarády, na které se můžeš obrátit. Neboj se je kdykoliv požádat, ať už půjde o cokoliv. Určitě dosáhnete velkých úspěchů, když si budete navzájem pomáhat."
"Jasan, mami," pousmál se Lucas.
"Ještě by mě zajímalo," ptala se jeho matka, "kam máš namířeno teď?"
"Půjdu s Nolanem do Oreburghu," oznámil Lucas. "Je tam stadion a chceme odtud získat odznak."
"Chápu. Ale měla bych vás upozornit, že trenéři stadionů jsou velmi schopní, tak se dobře připravte. A chyťte si nějaké další pokémony. Pokud se dobře pamatuji, na stadionech se svádí zápasy tři na tři."
"Neboj, my to zvládneme," řekl Lucas. "Už musím končit, abych se na zítra vyspal. Přespíme tady ve středisku."
"Souhlasím. Zase mi zavolej, ano? Mějte se krásně."
"Ty taky, mami, ahoj."
"Nashledanou," zamávali Nolan a Linda Lucasově matce předtím, než její syn vypnul videofon.
Lucas se ohlédl na své přátele. "Kde je Sylvia?"
"Ta už šla do noclehárny," oznámila Linda. "Pojďme taky."
Mladí trenéři se odebrali do pokojů ve střediskové noclehárně, kde se rozhodli přečkat nadcházející noc. Lucas se v duchu těšil na zítřejší ráno, neboť si představoval, jak to Nolanovi pěkně natře při jejich dalším zápasu. To budeš koukat!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Belatrix Black Belatrix Black | E-mail | Web | 22. října 2010 v 12:17 | Reagovat

Hele, zlato, kdy bude kapitolka? Já se nemoct dočkat. :-D

2 Captain George Zappy Captain George Zappy | E-mail | 23. října 2010 v 8:29 | Reagovat

Předpokládám, že tahle otázka není mířena na mě :-D. Jackie momentálně maká na něčem jinačejším a vůbec jí nezbývá čas na ZaKS nebo jinou fanfiction. Takže to budeš muset ještě vydržet :-P.
A pokud se ptáš přímo mě, tak se musím přiznat, že mi to taky nevychází časově, nemluvě o inspiraci... ;-)

3 Belatrix Black Belatrix Black | E-mail | Web | 28. října 2010 v 13:26 | Reagovat

Jj, je to na Jackie

4 Belatrix Black Belatrix Black | E-mail | Web | 8. listopadu 2010 v 17:42 | Reagovat

Jinak, jak je na tom Jacke teď? Já chci Dráčka s Bellou! :-D ;-)

5 Jackie Decker Jackie Decker | E-mail | 19. listopadu 2010 v 15:50 | Reagovat

Jo další kapitola je rozpesaná a zaseknutá, ale brzy půjdu na Relikvie smrti do kina tak mě tro snad nakopne :)

6 hry-online-zdarma-superhry hry-online-zdarma-superhry | Web | 23. června 2011 v 5:45 | Reagovat

Chceš vyhrát Minibike, R/C model Ferrari, originální hru COD:Black Ops nebo MP4 přehrávač ? Koukni se na http://raketka.cz/soutez-c.-1 a zůčastni se letní soutěže raketka.cz

7 Jackie Decker Jackie Decker | 13. července 2011 v 12:50 | Reagovat

Tako jo. konečně jsem si se zpožděním přečetla i tvou 8.kapitolu. V prvé řadě musím říct, že máš parádně zmáknutý ty pokémonový zápasy. Úplně jsem to viděla před očima. Malinko mi připadalo trošku divný jak nejprve použil pokédex Lucas, pak nolamn a pak ještě Linda. jistě, každý na něco jiného, ale chtělo se mi jim říct: "Tak už se kruci dohodněte!"

Dalším bodem o kterém se ti prostě musím zmínit jsou popisy. Popis oblečení je fajn, ale když v jednom odstavci opakuješ 7* měl, měla, a podobně tak to trochu vadí...

Pak se mi líbil ten policajt, to byl týpek horší než columbo  jako pokud taková je jeho osbnost a bude se i nadále chovat tak roztěkaně a to... Tak proč ne. ale v tom případě tě žádám zachovej mu osobnost :-) :-D :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama