"Přestože zlo i dobro musí být na světě vyrovnané, aby nebyla porušena rovnováha, je mnohem snažší činit zlo."
BaronDevil

Dokončené kapitolovky

Nejnovější kapitoly


Ve stínu Pána zla - Prolog
Navzdory času - 2.kapitola
Harry Potter a poslední bitva - 15.kapitola
Zoufalí a každý sám - 12.kapitola
Grimoár země - 7.kapitola
Thor: Cena důvěry - 10.kapitola
Thor: Zboření hranic - 9.kapitola (1.část) - 9.kapitola (2.část)

4.kapitola - Divoký Irtych

17. července 2011 v 16:57 | Jackie Decker |  Grimoár země


4.kapitola povídky Grimoáru země.

Guillemot se setkává se svou matkou a zjišťuje že co vyslechl od Kadehara je ještě složitější než si myslel. Jakoby porážkou Stína nic neskončilo. Vůbec to nechápe. Ano, čeká ho krásný víkend, ale na druhou stranu, všechno je vlastně jen hra na šťastnou rodinu, kterou nikdy nebudou...


Divoký Irtych



Guillemot s Kadeharem čekal u brány kláštera Gervan na příjezd Kushumai, která se skutečně brzy objevila mezi stromy lesa a mávala na ně. Oba se k ní rozeběhli. Žena s tmavými vlasy a zelenýma očima jen pozorovala jak čaroděj a jeho i její syn sbíhají z kopce. Nešla jim vstříc i když se na ně oba těšila.

"Ahoj," pozdravil ji Guillemot trochu zdráhavě. Měl matku rád, ale nikdy ne tolik jako Alicii. Bylo to ještě moc brzy po tom všem…

"Ahoj, Guillemote. Ráda tě opět vidím. Těšil ses?" Chlapec v odpověď jen přikývl.

"A co ty, příteli? Stále tolik zaneprázdněn?" zeptala se Kadehara a trochu divoce se jí zalesklo v očích. Přesně tento lesk Kadehar miloval. Připomínal mu jejich mládí. Těch několik nocí, které spolu s Kushumai strávili ve vášni a lásce.

"Jako vždy," odpověděl mistr čaroděj a mírně se zarděl.

"Tak pojďte…" hvízdla Kushumai na koně, kteří přiběhli až k nim. Dva koně.

"Guillemote, pojedeš se mnou?" zeptala se ho. Neměl důvod říct ne. Nasedl na koně a Kushumai si sedla za něj.

Vyjeli směrem hlouběji do Divokého Irtychu a Guillemot byl ztracen ve svých myšlenkách, obdobně jako Kadehar.

"Děje se něco Ashdare?" zeptala se jej Kushumai. Ashdar bylo Kadeharovo jméno ve Světě nejistoty. Používal ho pro udržení anonymity a větší možnost pohybu ve Světě nejistoty.

"C-co?" ohlédl se na ni. Dlouho teď mlčeli a on po rozhovoru s Guillemotem úplně zapomněl, že je zde vlastně na rodinném výletě. Kushumai se rozesmála.

"Ale to tak, Ashdare. Něco se děje, poznám to na tobě, klidně povídej. Nějaké problémy v řádu? Nebo snad s Guillemotem?" neodpustila si lovkyně narážku na svého syna. To Guillemota přimělo, aby jejich rozhovor vnímal a odtrhl se od starostí o Bertrama a vzpomínek na Ambru zpět do reality.

Všichni se trochu zasmáli. Kadehar začal vyprávět Kushumai totéž, co už řekl Guillemotovi.

"Mě se ty pravidla Guilde nikdy nelíbily, však víš. Pokud je to děvče nadané měli byste jí umožnit, aby se učila magii. Kdyby byla odsud, učila bych ji sama, ale děvče z Ysu? Její rodiče by nebyli nadšeni, kdybych si ji vzala sem… Copak by se nedala udělat nějaká vyjímka?"

"To právě nejde Kushumai. Pokud bychom pro ni ustanovili vyjímku, chtěl by to každý. Časem by stejně došlo ke zrušení. Buďto to tedy zrušíme celé, a nebo vůbec," vysvětloval dále Kadehar.

"A co slib celibátu? Už jste to projednávali?" ptala se lovkyně dál. Usmívala se, protože Kadehar opět zrudl.

"Ano, projednávali, ale k rozhodnutí zatím nedošlo. Ještě vůbec nevím, co bude dál. Víš, v jedné věci měl Šarfalak pravdu. Dokud byla hrozba Stínu, měli jsme nepřítele. Existoval důvod, proč necestovat do Světa nejistoty nijak často. Bylo proč být stále ve střehu. Nevím, co bude teď… Mám pocit, že se mi celý řád rozpadá pod rukama."

Kushumai bedlivě naslouchala Kadeharovým slovům. Musela uznat, že na tom, co jí říkal, je něco pravdy.

"Bojíš se rozpadu řádu?" zeptala se po chvilce konečně.

"Bojím se mnoha věcí…" vysvětlil jí, ale nakonec se usmál. "Teď na to nechci myslet Kushumai. Viděla jsi Yorwana?"

"Copak vy se nevídáte?"

"Jo, ale jen málo kdy. Tribunál Guilde ho nakonec očistil, ale on už se do řádu nevrátil. Vím, že občas navštěvuje Alicii, ale to je všechno."

"No… Pán Sha," - jak si Yorwan říkal ve Světě Nejistoty - " občas přijde. Pomáhá vašim čarodějům zde, budovat klášter Gervan. Měla jsem tu čest ho několikrát potkat. Jako vůdkyně Spolku medvěda ho ostatně vídat musím, nemyslíš?" ptala se opět s úsměvem. "Ale co dělá jinak, nebo jak se má, to přesně nevím…"

Guillemot už dál neposlouchal. Měl divný pocit. Pocit že se něco stane. Neuměl by to popsat. Zdálo se mu, že je všechno mnohem složitější než si původně myslel. Každý měl nějaké starosti a ne zrovna málo. Kadehar s řádem Guilde, další čarodějové s pronásledováním a hledáním Eusebria z Grii, Gerald s Bertramem… On sám se trápil všemi těmi věcmi. Které se nyní dozvěděl, ale východisko z nich, jako by neexistovalo.

Jeli dlouho, ale odpoledne konečně dorazili ke starému hradu uprostřed velkého starého lesa, kde Lovkyně Kushumai sídlila a žila i se svými lovci. Byl to udržovaný hrad, ne jako ruiny Gervanu, s nádvořím plným pracujících lidí, kteří se zde o všechno starali. Když tam dorazili všichni Kushumai pozdravili a ona pozdravila je. Guillemot s Kadeharem se k pozdravům připojili, ale spíše jen ze zdvořilosti. Oba tu již několikrát při svých návštěvách byli a tak to pro ně nebylo nic až tak nového. Čekal je víkend plný projížděk, společných rozhovorů a dalo by se říct rodinného života.

"Mohl bych před odjezdem ještě navštívit Kyla z pouště?" zeptal se Guillemot svého otce, když šli večer spát.

"To víš, že mohl, rád tě tam pak vezmu, ano?" zeptal se Kadehar, ale jen symbolicky.

"Dobře," usmál se Guillemot, odhodlaný si odpočinout. Koneckonců - ráno moudřejší večera.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 vestec vestec | Web | 13. ledna 2012 v 0:35 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

2 Jackie Decker Jackie Decker | E-mail | Web | 13. dubna 2012 v 21:31 | Reagovat

možná ano :) když zaujme :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama