"Přestože zlo i dobro musí být na světě vyrovnané, aby nebyla porušena rovnováha, je mnohem snažší činit zlo."
BaronDevil

Dokončené kapitolovky

Nejnovější kapitoly


Ve stínu Pána zla - Prolog
Navzdory času - 2.kapitola
Harry Potter a poslední bitva - 15.kapitola
Zoufalí a každý sám - 12.kapitola
Grimoár země - 7.kapitola
Thor: Cena důvěry - 10.kapitola
Thor: Zboření hranic - 9.kapitola (1.část) - 9.kapitola (2.část)

5.kapitola - Luis Hulligot

18. července 2011 v 8:00 | Jackie Decker |  Grimoár země


5.kapitola povídky Grimoár země.

Bertram se rozhodl odejít do Světa jistoty. Do světa ze ktrého není návratu. A on se vlastně ani vracet nechce. Kdosi mu ale zastoupí cestu. Někdo kdo mu nabídne, že do jeho rukou svěří celý svůj osud. Ale proč? Dokáží tajnosti kolem Luise Hulligota přimět Bertrama aby své rozhodnutí změnil?



Luis Hulligot


Bertram byl teprve sedmnáctiletý mladík. Mladý mezi čaroději, i mezi ostatními lidmi. Starší než Guillemot, Romarik, Ambra, Coralie, Gontrand, Thomas i Agháta, ale sám.

Opustil již vřesoviště u Dastikazaru. Býval by měl sto chutí strávit tam noc, ale nakonec ho vzpomínka na Korigany zahnala až do města. Nevěděl kam jít. Mohl by použít cesty Wyrdu, což byla pavučina všech souvislostí světa, kterou čarodějové používali občas i k cestování, ale nechtěl to dělat. Vlastně pochyboval, že by to dokázal. Nikdy neměl dost talentu pro něco takového.

Nakonec přenocoval v hostinci blízko pobřeží, kde si před poslední výpravou do Světa nejistoty domluvil schůzku s mistrem Geraldem a také všemi Guillemotovými kamarády. Hostinec se jmenoval Taverna U šilhavého dědka. Měl na to místo zvláštní vzpomínky. Takové, kterého ho hřály, ale zároveň mu vnášely do mysli smutek. Věděl, že už nikdy si nebude připadat tak důležitý a šťastný.

Z jedné noci se staly dva dny.

Nebylo zvykem, aby čaroděj Guilde jen tak někde na veřejnosti zahálel. Bertramovo chování se ale nedalo vyjádřit jinak. S nikým se nebavil. Na obsluhu by tvrdý a nepřístupný. Říkali, že je hrubý a to byl.

Jenže to bylo tím, co prožíval uvnitř. Na jedné straně mu chyběli přátelé, na druhé si nepřál, aby ho někdo otravoval, protože si připadal méněcenný. Dva dny se rozhodoval a čekal na cokoliv, co by jeho rozhodnutí dokázalo zvrátit. Aghátu nebo Thomase, kteří bydleli nejblíže a mohli tedy přijít. Guillemota, který se o jeho přítomnosti zde mohl dozvědět… Přesto, že se jim záměrně vyhýbal, doufal, že přijdou, i když by to sám sobě, natož jim, nikdy nepřiznal.

Nepřišli. Nikdo nepřišel…

Bertram procházel ulicemi hlavního města, a když míjel panské sídlo Uriena Troila, raději jej obešel širším obloukem. To ne, že by musel. Jen mu to připomínalo minulost a on už se přeci vlastně rozhodl. Nepřišli aby mu zabránili. Nikomu na něm nezáleží. Odejde.

Ještě dnes…

Jak tak kráčel ulicemi, myšlenkami velice vzdálený realitě, postavil se mu kdosi do cesty. Bylo poledne a tak Bertram jasně rozeznal hnědovlasého chlapce s hnědýma očima. Stál tam ledabyle, jednu ruku v bok, zadek vytrčený mírně do strany. Kalhoty i triko na něm plandaly a jeho hlas určitě už mutoval, protože byl, na chlapce, neobvykle vysoký.

"Jste Bertram, Guillemotův přítel?" vypálil hned zostra svou otázku. Ani nemohl, tušit jakou bolest tak Bertramovi způsobil a jak velký hněv v mladém čaroději probudil.

"Už ne! Mazej domů, pískle," odsekl tvrdě. Byl zvyklý být na ostatní lidi kolem sebe tvrdý a chovat se ke všem odměřeně. Vždycky se tak choval. I ke Guillemotovým přátelům…

Vydal se po ulici dál směrem na sever města. Kráčel rázně a zaskočený kluk měl co dělat aby mu stačil.

"Jste čaroděj Guilde, že?" ptal se dál neodbytně ten chlapec. Bertram cítil, jak mu vře krev a jak by ho nejraději umlčel. Nezmohl se však na víc, než:

"Jo!"

"Jmenuju se Luis Hulligot a chci se taky stát čarodějem," začal chlapec, ale to už se na něj Bertram otočil. Nechápal, proč ten někdo přišel právě za ním.

"Podívej se kluku." Hněv mu plál v očích jako ještě nikdy. "Jestli ti to nedošlo, tak jsem čaroděj. A jako čaroděj mám i mnoho povinností, takže mě nezdržuj a jdi si po svých!" okřikl ho, načež se od Luise odvrátil a pokračoval v cestě. Nejraději by ho ignoroval, ale to nešlo.

Luis chvíli stál na místě a hleděl za Bertramem. Věděl, že bude ještě velmi těžké ho přesvědčit, ale pochopil, že musí být neodbytný. Rozběhl se za ním a srovnal s mladým čarodějem krok.

"A Když máte teda tolik povinností, jak mi vysvětlíte, že se prý už dva dny jen poflakujete v hospodě?" Bertram se na něj otočil a věnoval mu další zlostný pohled. Už-už chtěl povolat na pomoc nějaký grafém, ale nakonec si to rozmyslel. Rád by Luise nějak umlčel, ale bál se, že by to nedokázal. Příliš se zlobil, ale také se stále si byl vědom své nicotnosti na poli magie. A tenhle drzý kluk by ho chtěl za mistra? Stěží může vědět, co je Bertram skutečně zač.

"Jo, a když už jsme u toho, tak by mě zajímalo, co znamená, když se po vyvolání nějakého kouzla stane, že se někdo, kdo kouzlo neseslal, dostane do transu a vznese se nad zem." Luis mluvil pořád dost rázně, ale už se jeho řeč stávala věcnější. "To se mi totiž prý stalo, když jsem šel na Gifdu," pokračoval dál, připravený využít Bertramova váhání. Mladý čaroděj, pozvedl jedno obočí a tázavě se na něj podíval. Poznal i z vyprávění symptomy Tarquinova efektu. Věděl, co mu chlapec popisuje, ale přes všechny podivnosti, které mu nenadálé setkání skýtalo, s ním nechtěl mluvit.

"Takže už si byl i na Gifdu, výborně," řekl jen sarkasticky. "Tak co kdyby ses tam vrátil a přestal mě okrádat o cenný čas?" Nechtěl se zdržovat. To pro co se rozhodl, chtělo velkou dávku odvahy a hlavně klid. Alespoň si to Bertram myslel.

Luis chvíli váhal. Najednou nevěděl jak pokračovat. Nechtěl vzbudit podezření. Kdyby ho Bertram začal podezřívat, hrozilo mu odhalení a to nechtěl. I jeho tento rozhovor stál mnoho sil.

"Náhodou jo. Byl jsem na Gifdu a prošel tím divným transem. Jenže mi tam nikdo nechtěl říct, co to znamená. Byl jsem ještě dlouho unavený, ale čarodějové mě poslali domů do Dastikazaru. No a tady jsem si našel vás. Myslel jsem, že když jste taky čaroděj a máte tolik času, že ho můžete trávit v hostinci, tak mě vyslechnete a odpovíte mi." Bertram se ho zoufale snažil ignorovat. Myslel si že už ho dostatečně odbil, ale ukázalo se, že se evidentně mýlil.

Na prsou ucítil osten žárlivosti. Jako někdo vyvolený Tarquinovým efektem, bude jednou Luis jistě mnohem lepší čaroděj, než kdy mohl Bertram být. Druhý Guillemot, napadlo mladého čaroděje, ale nahlas nic neřekl.

Došli na konec města a před nimi se vinula cesta dále na sever ke kopci s Branami dvou světů. Přesně tam Bertram mířil. Rozhodl se jednou z těch bran projít a ukončit tak své trápení.

Ani si neuvědomil, že stojí, dokud na něj chlapec nepromluvil.

"Jdete do Světa nejistoty?" ptal se ho. Bertram přivřel oči a v duchu se obrnil trpělivostí, aby dokázal stále mlčet. Chtěl to mít co nejdřív za sebou a pokud možno bez otravného ocásku, jakým pro něj Luis byl.

"Vezmete mě s sebou?" Ta otázka zněla naprosto nepatřičně. To už Bertram nevydržel a znovu se na Luise zadíval.

"Ne! Nevezmu tě sebou! Ne! Nejdu do Světa nejistoty a teď už jdi domů, ano?!" ptal se, ale vlastně to otázka nebyla. Byl to rozkaz, který ale Luis nemohl splnit. Bertram byl jeho poslední naděje na to, aby se stal čarodějem.

"Chci být váš učedník," řekl ztěžka. Slzy ho začaly přemáhat. Bertram se na okamžik zarazil a podíval se Luisovi do očí. Viděl je plavat v slzách a nedokázal nic říct. Ten třináctiletý kluk před ním se na něj díval pohledem plným zoufalství jako by snad svá slova myslel vážně. Bertram nikdy nedoufal v to, že bude mít žáka. Vlastně ano. Chvíli ano, ale to už je dlouho. Dlouho před tím než se poprvé setkal s Guillemotem. Před svou první cestou do Světa nejistoty. Nyní se díval do očí zoufalého kluka, který byl vlastně předurčen pro velké věci ve světě magie a z nějakého důvodu přišel právě za ním. Ale proč? Proč někdo, vyvolený Tarquinovým efektem, nebyl rovnou přijat do učení někým na Gifdu?

"Byl si přeci na Gifdu, ne?" zeptal se ho.

"Jo to byl, ale nikdo z tamních čarodějů mě za učedníka nechtěl." Luisovo vysvětlení nedávalo mladému čaroději příliš velký smysl.

"Proč?"

"Nevím…"

"Jak dlouho to je, co se u tebe projevil Tarquinův efekt?"

"Tři dny."

Bertram se zamyslel. Před třemi dny musel na Gifdu být i mistr Kadehar. Ten by někoho s Tarquinovým efektem bez mistra nenechal. Možná se ale tolik těšil na setkání s Guillemotem, že zatím nechal Luise čekat. Každopádně se Bertram necítil na to, aby předstoupil před velkého mága a jako svého učedníka mu přišel představit Luise. Každý, kdo si zvolil svého učně, musel žádat o svolení. On byl příliš mladý. Nepovolili by mu mít žáka. Natož takového.

"Nemohu tě učit," rozhodl se. Vlastně nemohl jinak. Mimo to, chystal se přeci odejít…

"Proč?" ptal se Luis, který už málem získal zpět naději.

"Jsem příliš mladý na to, abych měl žáka. Velký mág to nikdy nepovolí. Ostatně… Ani nebudu muset. Jsi přímo předurčen k tomu, abys byl dobrý čaroděj, takže si tě časem najde nějaký lepší mistr, jasné? A teď mě nech. Má cesta nesnese odkladu." Luis zasadil Bertramovi brouka do hlavy. Vůbec nechápal, proč si ho tento chlapec vybral. To, že měl údajně být Guillemotovým přítelem ještě neznamenalo, že je dobrý čarodějem, nebo snad dokonce, že by chtěl někoho učit. Jenže ani něco takového, nemohlo jeho rozhodnutí zvrátit.

Luis cítil z čarodějových slov hořkost a smutek. Obzvlášť když řekl: "Ostatně… Ani nebudu muset." Jako by tím říkal, že se nehodlá vrátit, natož o něco žádat.

Když Bertram vykročil znovu na cestu k severu, Luis zůstal stát. Přemýšlel, co by měl dělat dál. Věděl, že si ho žádný z čarodějů nevybere. Bertram a jeho vzdálenost od Guilde bylo tím co přesně potřeboval. Říkal ale, že nejde do Světa nejistoty… Uvědomil si náhle. Jistě to byla pravda. Čaroděj mu neměl proč lhát. Pojednou si Luis uvědomil onu hořkost v jeho hlase. Všechnu tu jeho zdrženlivost a smutek. Pochopil, že se Bertram chystá odejít do Světa jistoty a že se nejspíš už nemá v plánu vrátit.

A to bylo něco, co nesměl dovolit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama