"Přestože zlo i dobro musí být na světě vyrovnané, aby nebyla porušena rovnováha, je mnohem snažší činit zlo."
BaronDevil

Dokončené kapitolovky

Nejnovější kapitoly


Ve stínu Pána zla - Prolog
Navzdory času - 2.kapitola
Harry Potter a poslední bitva - 15.kapitola
Zoufalí a každý sám - 12.kapitola
Grimoár země - 7.kapitola
Thor: Cena důvěry - 10.kapitola
Thor: Zboření hranic - 9.kapitola (1.část) - 9.kapitola (2.část)

3.kapitola - Bůh zlomyslnosti (1.část)

20. června 2012 v 7:42 | Jackie Decker |  Zboření hranic
3.kapitol povídky Zboření hranic.

Já vím, že jsem říkala, že ji možná dokončím už včera, jenže když už bylo jedenáct hodin tak dopsatty zbývající čtyři odstavce se najednou zdálo jako neřešetitelný problém. Tak jsem to dokončila alespoŇ dneska ráno a můžu vám to sem dát.
Na Ceně důvěry se stále pracuje. Úžasný

Sonic si šla promluvit s vězněm. Zdá se, že přes všechnu snahu je boj nevyhnutelný. Existuje cesta, jak uchránit jejich vesmír, a přitom neválčit víc než je nutné a nevolat nikoho přímo na pomoc? Sonic má ještě něco kolem deseti hodin, aby na něj přišla...




3.kapitola - Bůh Zlomyslnosti



Zastavila se až v místnosti, ve které nebylo víc, než sloupek s panelem uprostřed. Umělé osvětlení poskytovalo přijatelné množství světla, konzole na panelu byla připravena právě pro takové účely jako byla návštěva vězně, a když se k ní postavila, hleděla přímo na obrazovku ve zdi před sebou.


Tak jo, jdeme na to, pomyslela si, stiskla spouštěcí tlačítko, identifikovala se hlasem, otiskem palce, snímačem sítnice a DNA.


Přístup povolen


Stiskla tlačítko pro oboustrannou projekci a na obrazovce se objevil náhled do cely, kde vyčkával jejich nedobrovolný host. Nadechla se. Loki se podíval přímo na ni. Tak jako ona jeho, viděl i on ji. Husté hnědé rovné vlasy sepjaté do culíku, který si zapomněla převázat. Velké temně hnědé oči. Oválnou tvář a uniformu složenou z černé kombinézy s rudým lemováním a malým komunikačním odznakem ve tvaru stříbrného motýlka, která jí obepínala ženské tělo. To byla celá Sonic.


Vězeň vypadal stále stejně, jako když ho viděla poprvé. Vysoký atletický muž ve zlatozeleném brnění s pronikavýma zelenýma očima, až jí zamrazilo v zádech z jeho úsměvu koutkem úst. Na vězně vypadá docela spokojeně. Nechápala.

"Takhle vítáte všechny své hosty?" zeptal se s ledovým klidem. Snad i s nadhledem. Sonic z něj nedokázala spustit oči.


"Ne. Obvykle vítám nezvané návštěvníky takhle!" tasila světelný meč rudé barvy a postavila se do bojového postoje. Dovolila si úsměv korunovaný spokojeným pichlavým pohledem.

"Na smrtelnici, máš odvahu," pronesl vězeň na oko zamyšleně. Sonic se rozesmála a monovláknové ostří meče opět vypnula.

"Na koho?" zeptala se, až když jí záchvat po pár vteřinách přešel. Muž v cele byl zjevně lehce zaskočen.

"Na smrtelnici," zopakoval.

"Jo tak," uchechtla se, "pardon, ale takhle mi už hodně dlouho nikdo neřekl, víte? Vlastně nikdy…" Promnula si čelo, aby si utřídila myšlenky. Alespoň trochu. Vůbec jí nešlo do hlavy, že se v tak vypjaté situaci může smát jako malá holka.

"Na Zemi se tak lidi neoslovujou a co sem velitelka základny a používáme Dharkův modifikovaný VZDUCH tak nestárneme, takže… Přirozená smrt nám nehrozí, a když umřeme v boji, vyrobí pozůstalí z čisté energie nové tělo, kam přenesou zálohu myšlenkového vzorce - něco jako duše. Takže dokud je alespoň jeden člen jedné z deseti základen na živu, nejsme mrtví." Ani nevěděla, proč mu to vlastně vysvětluje. Takhle už ji dlouho někdo nevyvedl z míry. A on tam pořád jen stál a pozoroval ji. Tak klid, Sonic! Hlavně klid! Nadechla se.

"A teď Vy!" vrátila se k původnímu zamýšlenému tématu. "Narušil jste naši Časovou větev svým vpádem, poničil Moji loď a v patách přitáhl armádu mimozemšťanů. Dlužíte mi vysvětlení." Opřela se rukama o kraj panelu.

"Já, že ti něco dlužím?" Položil si dlaň na hrudník a lehce nazdvihl obočí. "Já jsem Bůh. Měla bys přede mnou pokleknout a žádat o odpuštění." Sonic přepadl další záchvat smíchu. Hned se sice pokárala a otočila od vězně, aby se uklidnila, ale na faktu, že se to stalo, už nic změnit nemohla. Ten chlap není normální, fakt že ne… Klid! Klid! Otočila se zpátky sebejistě.

"Ach tak… Vy jste Bůh… A čeho, že jste Bůh, jestli se smím zeptat?" Nečekala však na odpověď. "Ve Vašem světě, ste možná bůh, ale tady nejste nic víc než narušitel. Jestli ste si toho náhodou nevšiml, tak ste můj vězeň. Tam venku," ukázala rukou na jednu ze stěn, "je armáda emzáků, která žádá Vaše vydání pod pohrůžkou války. A víte co? Sem tady, protože chci dostát spravedlnosti. Takže mi buď dejte alespoň jeden důvod vás nevydat, a nebo Vás cca za deset a půl hodiny transportuju na jejich mateřskou loď." Založila si ruce na prsa v neústupném gestu a znovu se mu podívala přímo do očí. Odhodlaně, pevně…

Loki pokýval souhlasně hlavou. Gesto obdivu? Nevěděla.

"Tak velitelka chce dostát spravedlnosti…"

"Říkají mi Sonic!" odsekla mu.

"Vskutku? To bych býval neřekl," poznamenal jakoby nic, "Opravdu myslíš, Sonic, že když jim mě vydáš, tak odletí, jakoby se nic nestalo? Ne… Zničí tvou loď, zabijí tvou posádku a klidně zmasakrují všech těch tvých deset základen, i světy, které chráníš. Těm nejde o spravedlnost, ani o svět, těm záleží jen na smrti…" Dořekl, vzepjal se do celé své výše a shlížel na ni. Jeho hlas zněl podmanivě až skoro vtíravě…


Sonic polkla. Ještě vteřinu odolávala jeho pohledu, ale pak stiskla tlačítko a komunikaci s vězněm ukončila. Opřela se o panel. Ruce se jí třásly, nervový systém jí hrozil zhroucením. Měla vztek na celý vesmír. Na Filipa, že měl pravdu. Na sebe, že sem vůbec chodila. Na Lokiho, že jí zkřížil cestu vesmírem!


Praštila pěstí do boku panelu, kde nemohla ničemu ublížit.

"Kruci!" zaklela. Loki… Bůh… Asgard…

"Roku?"

"Ano, Sonic?"

"Hledej v databázi mytologií. Chci vědět všechno, co tam najdeš o Bohu Lokim, i kdyby to bylo nic. Proskenuj jeho atomickou strukturu, chci vidět z jaký je časový větve a chci sběžný sken toho universa."

"Provedu." Sonic se vydýchávala. A kapitánka Starlight bude akorát s rozumem v koncích… Je možné, že jí její první důstojník zná až tak dobře? Stiskla vysílačku v odznaku a spojila se s Filipem.

"File?"

"Ano, Sonic?"

"Spoj se s našimi vetřelci ať sdělí své důvody pro vydání toho vězně."

"Chceš je nakrknout?"

"Pokud se pletu, nenechaj se naštvat, pokud mám pravdu, naštvaní už jsou."


***


Jak chceš, pomyslel si první důstojník.

"Rozkaz," přitakal a ukončil spojení. Rozhlédl se po můstku. Každý z těch lidí tam byl ochoten položit život i několikrát, bude-li to třeba, aby dosáhli vítězství, ale jejich skutečné šance?

"Vyhodnocení situace," ozval se Rokův hlas z reproduktoru, "šance při vesmírném souboji vzhledem ke všem dostupným a nedostupným údajům je 36% procent." Filip si vydechl, div že se mu neprotočily oči.

"Fíha, tak málo sem ještě neměl," zasmál se Shit, ze svého palebného stanoviště.

"Ale ano, měl…" odbil ho Filip. Opravdu se teď nechtěl dohadovat o malichernostech.

"Jane, spoj mě s nima, Sonic, chce, aby nám sdělili důvody, proč chtěj toho parchanta." Jane přikývla beze slova.

"Důvody? Jaký důvody?" rozčilil se Inst. "Copa to nevidí?" ukázal rukou na obrazovku, kde se už ale objevila rudofialová tvář, s níž jednala Sonic i minule.

"Máme spojení," oznámila Jane. Filip mávl Instovi rukou a ten přešel můstek až k Vyky, která dohlížela na Software a jeho zabezpečení.

"Jste připraveni k vydání?" zeptal se ten mimozemšťan. V jeho nelidských očích se zračila podivná dychtivost. Filip velmi rozvážně volil svá slova:

"Hovoří, Filip Stowasser, první důstojník vesmírné lodi Starlight. Žádáme o sdělení důvodů pro vydání zajatce."

Od protistrany se dočkal jen hlubokého smíchu. Nehnul ani brvou.

"Buď Lokiho vydáte, nebo budete zničeni!" řeklo to nakonec. To je jako celý? Fil to skoro nechápal. Jen neznatelně pokýval hlavou.

"Pronásledovali jste ho až do našeho vesmíru. Z jakého důvodu? Kdo vlastně jste? Čeho se dopustil?" Ne, že by ho odpovědi až tak moc zajímaly, ale Sonic na tom dost záleželo. Navíc uvést jako důvod pro vydání, že jinak všechno zničí, se mu moc nepozdávalo.

"Nech na nás, člověče, jak trestáme zrádce. Máš tu čest s Thanosem, vládcem Chitauriů a nechtěj být tím, kdo se postaví mezi nás a náš cíl." Upozorňoval ho ten na druhé straně obrazu.

"Vyřídím své kapitánce, vaše stanovisko," kývl Chitaurijskému vůdci na pozdrav a když komunikační kanál pohasl, posadil se zpět do křesla.


***


"Loki, je definován v severské germánské mytologii, jako bůh zlomyslnosti, lsti, lží a svárů. Jotunheimský obr, který uzavřel s vládcem bohů Odinem pokrevní pakt a byl přijat na Asgard, kde žil s ostatními bohy. Ani dobrý ani zlý. Nikdy na ničí straně. Častokrát bohům škodil a stejně často pomohl, což nikdy neocenili. A zde se mytologie rozchází. Mohu ti zobrazit, kterýkoliv z dochovaných příběhů o něm, včetně nejnovějších komiksových a filmových zpracování, kterých se na Zemi dočkal z dílny Marvel Studios," navrhl rok a na konzoly před ní, začala vyskakovat jednotlivá okna se zmíněnými dokumenty, ať už psanými, či kreslenými a filmovými.

Sonic sledovala pouze, jak jich přibývá, až se nakonec zobrazila celá databáze a ona mohla vybírat.

"Sonic," kontaktoval ji Filip, zatímco se začala probírat potupně celou tou hromadou souborů.

"Ano?"

"Thanos, vládce Chitauriů, to sou ti emzámci tam venku, označil toho tvýho Lokiho za zrádce a pořád vyhrožuje našim smetením z hvězdnýho prostoru. Hodláš to nějak řešit, nebo nám má Rok zálohovat aktuální myšlenkový vzorce?" zeptal se věcně až se Sonic sama pro sebe usmála. Tohle byl celý Fil.

"Jasně, že to hodlám řešit, ale záloha neuškodí. Roku postaráš se o to, viď?"

"Jistě," přitakal palubní mozek.

"Už mám kontaktovat Centralscan?" ptal se jí zástupce.

"Ne," odpověděla stejně jako prve Jane. "Ještě s nim hodim řeč…" přerušila spojení s můstkem a zběžně prohlížela vše, co jí Rok našel o problému jménem Loki. Tohle mě zabije…

"Co ten scan, Roku?"

"Atomická struktura našeho zajatce poukazuje na Časovou větev, která je od té naší poměrně vzdálená, ale není to nic, co by odporovalo možnosti napojení. Příslušnou část jsem zaměřil, analyzoval a mohu potvrdit, se tam skutečně vyskytuje mnoho prvků, o kterých v našem vesmíru bylo pouze spáno. Asgard, Loki, Chitauriové, Jötunheim, to vše tam a nebo odtamtud pochází."

"Co je to za vesmír?" zeptala se kapitánka se zájmem a Rok jí vylovil z databáze odkazy na filmy jako Thor, Avengers, Ironman, Captain Amerika, Neuvěřitelný Hulk…

"Děláš si srandu?" zeptala se a grimasou ve tváři dávala najevo svůj zjevný nesouhlas s tím vším, co jí předkládal.

"Ne, Sonic. Všechno to, o čem Marvel studio natáčelo Filmy plus několik dalších věcí, které zde ožívaly pouze v komiksech, je tam realitou. Včetně Lokiho, jeho božského bratra Thora a dalších zajímavých existencí." Sonic se musela zachytit panelu, u kterého setrvávala. Nevěděla jestli se usmívat, nebo spíš plakat. Ale brečet se jí nechtělo tak se alespoň uchechtla.

"Na základě nových zjištění, jakou máme šanci?"

"V boji s Chitaurii?"

"Jo." Zamyslela se. Skvělý. Fakt skvělý…

"48%, pokud bude bojovat sami." Sonic zavřela oči a velmi pomalu vydechla. Tohle není dobrý. To dokonce, není vůbec dobrý…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Annabelle Annabelle | 20. června 2012 v 15:48 | Reagovat

Jako vždy skvěle :-)

2 Jackie Decker Jackie Decker | E-mail | Web | 20. června 2012 v 20:14 | Reagovat

To jsem ráda že se stále líbí, i když v minulé kapitole i tady ta akčnost trochu pokulhává :)

3 pimpinela pimpinela | Web | 18. února 2014 v 21:11 | Reagovat

Rozhovor Lokiho a Sonic bol super :D :D. A tiež sa mi páčilo ako do toho zakomponovala to Marvel studio :D. Pekná kapitola.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama