"Přestože zlo i dobro musí být na světě vyrovnané, aby nebyla porušena rovnováha, je mnohem snažší činit zlo."
BaronDevil

Dokončené kapitolovky

Nejnovější kapitoly


Ve stínu Pána zla - Prolog
Navzdory času - 2.kapitola
Harry Potter a poslední bitva - 15.kapitola
Zoufalí a každý sám - 12.kapitola
Grimoár země - 7.kapitola
Thor: Cena důvěry - 10.kapitola
Thor: Zboření hranic - 9.kapitola (1.část) - 9.kapitola (2.část)

3.kapitola - Bůh zlomyslnosti (2.část)

20. června 2012 v 7:44 | Jackie Decker |  Zboření hranic
2.část 3.kapitoly zboření hranic.

Tak tady je pokračování...







"Proč ho chtějí?" Teď už se nemusela dožadovat odpovědi od Thanose. Stačilo, aby Rok z jejich časové větve zjistil důležité údaje.


"Thanos chtěl po Lokim, aby mu přinesl z Asgardu dva nesmírně mocné artefakty, které chce použít k ničení světů včetně tamní Země. Nebo, aby mu alespoň umožnil dostat se pro ně sám."


"A on? Udělal to?"


"Ano. Ale následně, jeden z odcizených předmětů sám Thanosovi ukradl." Sonic zkrabatila lehce čelo a nakrčila nos. Vzpomněla si na Pavla - Texe. Ne toho skutečného, který pro ní pracoval, ale postavičku z jedné dětské hry. Zrádce všech, všemi nenáviděný a zároveň nepostradatelný. Byla to její nejoblíbenější postava z lega, než jí Dhark, v reálném světě tehdy ještě bratr Vašek, zabil spolu se všemi ostatními panáčky, s kterými hrála. Dávná, téměř již zapomenutá křivda vyvstala napovrch, zcela nečekaně a zasáhla jako by se jednalo o čerstvou ránu.


Nadechla se a podívala na ztmavlou obrazovku, jediné její spojení s vězněm tam uvnitř. Tak co uděláš teď, Sonic? Ptala se sama sebe. Je nebezpečný pro celou tvou časovou větev. Je nebezpečný dokonce i pro svůj svět tam v dálce, tak jak se rozhodnout? Co by udělal Dhark na mé místě? NE! Nejsem Dhark a nebudu se rozhodovat podle něj. Tohle je má mise a já se zachovám podle sebe. Najdu řešení. Vždycky je nějaké… Chitauri ho chtějí. O nic jiného jim nejde… Ten nápad přišel nečekaně a náhle.


Stiskla tlačítko a na obrazovce se opět objevil Loki v celé své charismatické kráse.


"Zdá se, že si o Vás Thanos myslí, že jste ho zradil," začala a snažila se zůstat nad věcí.


"Vskutku? To je nemilé," pousmál se až přespříliš sebejistě.


"Uzavřu s Vámi dohodu," řekla mu, aby uťala jakékoliv jeho případné další nevhodné vtipné poznámky.


"To obvykle nabízím já," přiznal se, ale nevypadal vyvedený z míry.


"Nevydám Vás. Dokonce Vás odvezu zpátky do Vaší časové větve." Srdce v hrudi tlouklo hlasitěji než jindy. "Tady zůstat stejně nemůžete do čtrnácti dní, by se Vaše atomická struktura rozpadla a Vaše existence coby bohy by zanikla. Takže," dala důraz na poslední slovo, "odvezu vás domů. Pokud dobře chápu problém, pak Chitauri odletí zpět za námi, protože nás budou pronásledovat. Ten zbytek co tu zůstane už moje posádka pořeší. Zřejmě totiž nabyli dojmu, že vámi zcizený artefakt by mohl být zde. Osobně doufám, že tomu tak není, ale to je jedno. Mělo by jich tu zbýt minimum a Filip je dost schopný to zvládnout sám. Rok mi ještě propočítá pravděpodobnost úspěchu.


A teď k naší dohodě. Já Vás odvezu domů a pomůžu Vám z těch problémů, kam ste spadnul až po uši a Vy, pak už nikdy nenarušíte náš svět, souhlasíte?" To bylo jediné, co chtěla vědět.

Loki se zamyslel. Alespoň to tak vypadalo. Někde tam, za hradbou zelených očí, vážil všechna pro a proti její nabídky. Nakonec souhlasně přikývl, i když jen velmi lehce.

"Na mou čest," řekl jen.

"A Vy nějakou máte?" prohodila jen tak. Asi potřebovala mít poslední slovo, hloupý zlozvyk kapitánky lodi.

"Ale…" začal. Dál se už nedostal. Sonic vypnula komunikační kanál a vydechla si. Jestli se něco pokazí, tak mi Filip utrhne hlavu, až se vrátím. Teda… Jestli se vrátím…


O deset hodin později…


"Sonic, Dharkovi," vysílací signál spojil první a třetí kladnou základnu, jakoby žádná vzdálenost (několika desítek světelných let) neexistovala.

"Dhark, slyší," na malé obrazovce v pilotní kabině experimentálního Texova modulu, se objevil vyšší lehce opálený hnědovlasý muž, v jehož tváři nebyla znát žádná podobnost se sestrou, která mu právě volala. Už když přišel na to, jak přenést myšlenkový vzorec z jednoho těla do druhého, zbavil se Ren Dhark své původní slabé tělesné schránky a vytvořil si zcela jinou identitu. To Sonic, se velmi brzy vrátila k sobě samé. Také to zkusila, ale nakonec usoudila, že být vyšší a mít blond vlnité vlasy není zas tak úžasné, jak si to představovala ve čtrnácti letech.

"Vyřiď Ixmenovi, že se na domluvený souboj do arény nedostavíme. Něco nám, teda mi, do toho přišlo," vyhrkla. Jen letmý pohled věnovala Lokimu v křesle druhého pilota. Zbláznila sem se. Bože já sem se vážně zbláznila… Loki se pousmál, tím svým sebejistým a pyšným způsobem. K tobě nemluvim! Napomenula se Sonic v duchu. Div že se nerozesmála.

"Škoda, že já už sem s Ixmenem v aréně bojoval mockrát, jinak bych to vzal za vás... Ale doporučim to Diane," vzal to celkem nečekaně vklidu, "řekneš mi o tom něčem, co do toho vlezlo tobě?" dodal, když viděl, že se Sonic chystá zmáčknout tlačítko, pro vypnutí komunikace.


Sakra! Zaklela v duchu. Navenek jen protočila oči.

"Já bych s ním do toho šla, sama sem Ixmena vyzívala, dyť to víš. Ale zkrátka sme tu narazili na něco, co prostě nemůžu jen tak hodit za hlavu. Souvisí to s tou anomálií, co sme zkoumali, jak sem ti říkala posledně." I když pochybuju, že si to ještě velevážený pan Dhark pamatuje… pomyslela si hořce. Tak často si sugerovala, že ho má ráda, a že mu nic nezazlívá a přece to bylo nakonec k ničemu, když došlo na vzájemný dialog.

"Já před pár dnama přesvědčil svou posádku, že to budeme my, kdo dá dohromady tu časovou větev s Nikou... Riker z toho má ještě pořád jizvy, ale myslíme, že to zvládne." Sonic účastně přikývla. Rikera jí bylo líto. A opět. Kdyby ho tam Dhark neposlal, aby se Riker jako poučil, nebyl by teď jeho zástupce psychicky mimo a nemusela by se napravovat další časová větev. Přesně podobné jednání na bratrovi přímo nenáviděla. A teď letím udělat podobnou blbost…

"To chápu... Hodně štěstí, snad se vám to povede. My tu máme taky průnik z jiné časové větve. Ale při troše štěstí to půjde ukočírovat. A snad z toho vyjdu bez jizev já," zasmála se neupřímně. Tak co, brácho, dojde ti to, nebo ne? Tak mě zastav, kruci! Filip to nedokázal ty můžeš. Nenech mě udělat stejnou blbost, jako dycky děláš ty…!

"Hlavně dej včas vědět, pokud bys potřebovala pomoc... Já možná nejsem k dispozici vždy, ale v pasivní pohotovosti zůstavá Track a Sonja." Takže nedojde, jak by taky mohlo… Kdybych, ty vole potřebovala Sonju, nebo Tracka, Tak volám jim, ne?

"Oujkej. Mám už nápad, jak to tu vyřeším, ale bude to znamenat, že vám tu zanechám posádku pod Filipovým vedením," naznačila, tentokrát už opravdu velkým náznakem, který nemohl přehlédnout snad nikdo.

"Ajéje, tak to nám taky, ale dej včas vědět." Ne, ty vole, co asi dělám… Stavím Ajfelovku? Nikdo kromě Dharka, který je zahleděný na docela jiné potíže.

"Poletím s Lokim," co na tom že Dhark vůbec nemůže vědět o koho jde, protože mu to neřekla a ani říct nehodlala, "zpátky do jeho větve a tu rasu potvor, co sem přišla s ním, odvedu sebou tam kam patří. Jen netuším, kdy se mi podaří se vrátit. Momentálně se odděluji od lodi v experimentálním modulu. Když něco nevyjde, nechávám tu zálohu svého myšlenkového vzorce z doby těsně před tímhle. Filip by to tu měl zvládnout. Nechávám posádku a loď na pozicích. Čekáme boj s Chitauri, ale Filip by to tu měl zvládnout. Většinu jich odlákám zpátky a to co tu zůstane na planetách a tak, pobije Filip."

"Na prohledávání planet, bych ti doporučil Maxe," řekl jí kapitán Relayntu a velitel 1.kladné základny, "teda pokud věříš jeho spolehlivosti," zasmál se.

"Ne díky," zkusila to zamluvit. Proč to říká mě? Já odlítám, jestli to ještě nepochopil.

"Centralscan udává Maxovo spolehlivost na šedesát procent."

"Tak to má Filip víc. Rok hlásí sedmdesát pět procent." Neměla ráda takové handrkování pro nic. Všechno důležité snad už řekla, no ne?

"Může to vzít naše mateřská loď, pokud stáhneme na chvíli energetickou síť," navrhl Dhark překvapivě rizikové řešení. Sonic už to napadlo, ale nechtěla ohrozit ostatní sektory, pokud by si její posádka měla mateřskou loď zamluvit pro sebe. Dala Filipovi jasné instrukce.

"To nechci. Jde jen o to, že moje posádka je nepočetná, na prohledávání planet. To ale neznamená, že si neporadí."

"Dobře, hele převedu kontrolu energetické sítě na Tvého zástupce. Třicet disků, každý s deseti slunci čisté energie. Všechno na dálkové ovládání. Rok má k dispozici přístupové kódy. Ale jen na týden, pak to už může být třeba." Sonic byla vlastně ráda. I když by to samozřejmě nepřiznala. Unavovalo jí neustále přijímat pomoc od staršího bratra.

"Jasně, není problém, ještě mu tu nechám info. Má za úkol tě poslouchat až budu pryč. Po tobě Sonju, samo sebou."

"Tak to já řeknu Sonje, aby si radši držela pohotovost, protože já musím na pár dní pryč, kvůli té větvi s Nikou a kdyby Sonja někam odletěla, stal by se něčekaně Filip velitelem všech kladných základen." Fíha… Takhle o tom Sonic neuvažovala. Na druhé straně. Bylo by to vážně tak hrozný? Ale přece se nebude s Dharkem teď hádat.

"Jasan, ať nikam nelítá. Už musím končit. Mám pár minut do odletu ze Starlight. Minuty před bitvou, sou vždycky nejhorší. Tak nám držte palce," usmála se. Srdce však cítila až někde v krku.

"Držíme. A ty se taky drž."

"Díky, brácho," hlesla. Už dlouho mu tak neřekla. Jediný pohyb palce a hovor byl skončen.

"Vidím, že nejsem jediný, kdo má problém se starším bratrem," pronesl Loki vedle ní. Teď neměl helmu, ani žezlo. Obojí bylo uzavřeno ve speciální místnosti modulu a zabezpečeno. Seděl tam, jakoby se nechumelilo. Sonic se po něm ohlédla. Krátký pohled do očí a už měla sucho v ústech.

No tak, Sonic! Napomenula se.

"Co takhle držet chvíli hubu?" pronesla tiše. "Připraven podívat se do pekla?" Usmál se.

"Roku, zahaj startovní procedury," rozkázala palubnímu mozku.

"Rozkaz Sonic. Vážně nechceš znát pravděpodobnost své mise v jeho časové větvi?" ptala se umělá inteligence téměř starostlivě.

"Ne. Pokud mám jena celá nula nula nula nula jedna tak to vážně nechci vědět a pokud je to víc, dozvím se to, až uspěju," zcela automaticky zapínala postupně všechny systémy modulu. Brána do širého vesmíru před nimi se pomalu otevřela. Podtlak, který v hangáru vznikl, v kokpitu vůbec necítili.

"Není to asi záživný jako váš Bifröst, ale má to svý kozlo," mluvila k Lokimu, ale přesto vlastně víc k sobě. Ani po letech jí samomluva nepřešla.

"Všechny systémy funkční." Oznámil jí počítač.


"Tak jo, Texi, jestli si zase zapomněl utáhnout nějakej ventil, tak přísahám, že tě vystřelím do vesmíru bez skafandru," pronesla tiše.


"Zážeh!" Odpalovací rampa je vymrštila z hangáru, jako střelu…
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Annabelle Annabelle | 20. června 2012 v 15:49 | Reagovat

Boží :-)  :-)

2 Jackie Decker Jackie Decker | E-mail | Web | 20. června 2012 v 20:15 | Reagovat

To jsem ráda že se líbí, vážně. Nakonec možná volba Sonic pro too dobrodružství nebude tak zlá jak jsem se zpočátku bála :)

3 pimpinela pimpinela | Web | 18. února 2014 v 21:51 | Reagovat

Paráda...páči sa mi, ako Loki vyvádza z mieri Sonic a ona sa stále hrá na tvrďáčku :D :D...Super kapitola.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama