"Přestože zlo i dobro musí být na světě vyrovnané, aby nebyla porušena rovnováha, je mnohem snažší činit zlo."
BaronDevil

Dokončené kapitolovky

Nejnovější kapitoly


Ve stínu Pána zla - Prolog
Navzdory času - 2.kapitola
Harry Potter a poslední bitva - 15.kapitola
Zoufalí a každý sám - 12.kapitola
Grimoár země - 7.kapitola
Thor: Cena důvěry - 10.kapitola
Thor: Zboření hranic - 9.kapitola (1.část) - 9.kapitola (2.část)

5.kapitola - Bůh nemůže zemřít (2.část)

26. června 2012 v 21:15 | Jackie Decker |  Zboření hranic
2.část 5.kapitoly povídky Zboření hranic.










Do háje! Pokusila se jeho kouzlo zrušit magií, ale její energie neměla s tou jeho co dočinění. Kouzlo se minulo účinkem.


Úder přišel ze všech stran. Ani se svými vylepšenými reflexi neměla Sonic šanci, vyhnout se všem. Jedna rána do spánku, druhá do břicha, třetí jí podrazila nohy.


Spadla na zadek. Tak dost!


Vyskočila na nohy a začala zběsilý tanec se světelným mečem, po vzoru majitele tohoto stylu boje, kapitána Maxe. Ničila jednu Lokiho náhražku za druhou, až už zbyl jen on a Sonic se zastavila. Trochu se zadýchala, na zdech byly rýhy od energie světelného meče. Místy poškodila nejen vnitřní plášť kokpitu, ale i samotné vedení. Do háje…! Zaklela v duchu, jen pro sebe. Tex mě zabije, pomyslela si ještě. Ne, že by na to její podřízený měl pravomoc, nebo snad schopnosti, přesto věděla, že mu poškození jeho výtvoru bude špatně vysvětlovat.


S mečem je dobrá jako Fandrall, uvědomil si Loki. Sonic však meč schovala a připnula zpět k opasku.


"Vzdáváš se mi?" zeptal se s blahosklonnou trpělivostí vůči její vzpurnosti.


"Nikdy se nevzdávám," zasyčela. Jen si nechci úplně zdemolovat modul.


Dobře, Loki sáhl k opasku a vrhl po ní jednu svou magicky nabitou hvězdici. Sonic ji zachytila mezi prsty. Měla dost namále, ale povedlo se. Vrhla mu ji zpět, ale Lokim proletěla, jakoby tam vůbec nebyl. Zasekla se do dveří. Kurník! Otočila se, aby zjistila, že stojí jen dvacet centimetrů od ní. Oči se jí rozšířily.


Chytil ji pod krkem. Jeho stisk byl pevný. Žíly jí naběhly a ze všech sil lapala po dechu.


"Můj svět, má pravidla. Sama jsi to řekla! Opravdu sis myslela, že můžeš porazit Boha?"


Trhni si! Kouzlem ho odmrštila, až se narazil o ovládací panel. Sonic si promnula krk.


"U nás sem taky něco jako bohyně," vypravila ze sebe ztěžka. Krk ji solidně bolel. Loki si odfrkl.


"A ty by ses měl uklidnit," polkla, aby mohla dokončit myšlenku, "protože jestli budeme pokračovat, tak tenhle modul zničíme. A pak, to bouchne a nás vezme s sebou. A když přežijeme výbuch, vakuum tam venku nás zabije." Pokoušela se přemýšlet, ale tak docela se jí nedařilo. Vůbec to nechtěla nechat zajít tak daleko, měli prostě jen čekat až Chitauru vzdají jejich hledání a odletí pryč. Pak měli domluvit strategii dalšího postupu, vymyslet plán a udělat co bude třeba. Ne se spolu poprat.


"Bůh nemůže zemřít."


"Taky sem řekla, NĚCO JAKO bohyně," odsekla mu a zvedla se ze země, kam spadla, když ji pustil, "a NĚCO JAKO umřít může." Snažila se o suverénní postoj a krok, když si šla sednout zpátky do pilotního křesla, ale rozhodně si zrovna jistě nepřipadala. Když došla na krok od něho, zastavila se. Čekala, jestli mu dojde, že by měl uhnout. Loki se ale nepohnul ani o píď.


"Dovolíš?" zeptala se nasupeně. Loki se usmál, zvedl ruce v mírovém gestu a ustoupil, aby se mohla posadit. Sám usedl do křesla, které bylo vyhrazeno jemu. Zamyšleně mlčel a Sonic nevěděla co si myslet. Blbec! Pomyslela si na jeho adresu. Arogantní, sebestředný, a nezodpovědný pitomec! Copa mu nedochází, co mohl způsobit? Jenže ve skutečnosti si uvědomovala, že sama nese část viny. Vyprovokovala, mohla souboj skončit dřív, než ji chytil pod krkem, věděla, co se může stát, na rozdíl od něho…


"Tohle sem nechtěla, jasný?" Chtěla se ujistit.


"Jak můžeš být vůdkyně, když nevíš, co chceš?" zajímal se.


Sonic se na Lokiho otočila. V hnědých očích se jí zračily výčitky. Nakonec je ale spolkla a po krátkém nádechu a výdechu se rozhodla vysvětlit situaci.


"Vtip vůdcovství je v tom, že nemusíš přesně vědět, co chceš, ale že musíš přesvědčit všechny kolem sebe, že to víš." Sakra… zaklela a usmála se. Celá ta situace jí připadala hodně bizarní. Vždyť ona mu tady vkládá takové nesmysly a věci, které by jinak řekla jedině po velké dávce alkoholu. Ačkoliv pravda byla, že si tak trochu připadala jako opilá…


Lokimu připomněla jeho samotného, než poprvé odešel z Asgardu. Byla zmatená, nejistá s velkými ambicemi a smyslem pro povinnost. Byla i chytrá, svým zvláštním osobitým způsobem. Ještě se ohledně Sonic nerozhodl, ale líbilo se mu její nasazení. V mých službách by mohla být užitečná… Ukázka boje, co mu tu předvedla, byla působivá, i když trvala krátce. Možná se přeci jen bude hodit…


Sonic lehce sklopila hlavu k panelu pro senzory, po levé ruce. Tak rychle jak smích přišel se i vytratil. Byla zde sama, vydaná na milost a nemilost zcela cizího světa a ať chtěla či ne, kdyby Loki Malého Pata nějakým způsobem víc poškodil, hrozila by jí smrt. Samozřejmě, že by jí posádky oživila v jejím vesmíru, ale… To už bych se sem nikdy nepodívala…


***


"Jsi blázen, Sonic?!" vyhrkl Filip. "To je šílenství!" křičel na ni. Ale kapitánka si stála za svým.


"Je to jediné řešení," odsekla mu tvrdě, ale tiše. První důstojník jen zakroutil hlavou.


"Tsss," promnul dlaní čelo. "Seš fakt magor, víš to?" vzhlédl k ní znovu. Tentokrát pomaleji.


"Proč?" ztepala se ho věcně. Celá ta debata probíhala cestou do hangáru. Procházeli chodbami bok po boku.


"Proč? Jak se můžeš takhle ptát?" nechápal. "Nemůžeš se prostě jen tak sebrat a odletět řešit problémy jiný časový větve. To nejde!" Sonic otevřela pusu, ale Filip pokračoval. "Ty si ty problémy nezavinila, tak se mi tu hlavně neoháněj Dharkem. Já ho uznávám jako autoritu, ale všichni víme, že jeho excesy zaměstnávaj vždycky půl vesmíru." Rozhlédl se na obě strany a ruce se mu zavlnily kolem trupu, tam a zase zpátky. "Vždyckys ho za to nesnášela. Nenáviděls tyhle jeho cesty za zábavou do jiných vesmírů. Odsuzovalas ho za to, pohrdala jím, a teď chceš udělat to samý co on?!" naléhal na kapitánčin zdravý rozum. Sonic to moc bolelo, ale nedala nic znát, když se na něho tvrdě podívala:


"Neopovažuj se mě srovnávat s mým bratrem!" upozornila ho a v očích se jí nebezpečně zajiskřilo. Doslova. "Dhark je Dhark. Já sem já!" Nadechla se, odvrátila a pokračovala v cestě zvoleným směrem. Chodby Starlight byly pusté, prázdné, nikdo tam nechodil, jen stroje monotónně hučely v klidovém režimu, který stále ještě na palubě panoval.


"Neletím se tam zamilovat, Filipe, letím tam, abych zajistila, že tady zůstane minimum těch emzáků a žádní další už nepřiletí." Vysvětlovala mu. Připadal jí, že to říká, jak pro blbce.


"Stejně to nikdo neocení," naléhal dál její zástupce.


"O to ale nejde!" odbila ho.


"A co jde?"


"Ty to pořád nechápeš, že jo?" Unavovalo jí to. Myslela, že tenhle rozhovor si odbili už před lety. "Ty se od začátku snažíš Dharka překonat, být lepší než on, něco mu dokázat, protože si myslíš, že to samé chci taky… Ale už nechápeš, že on to stejně neuzná, a když uzná tak neocení a jediné čeho tím dosáhneš, bude to, že budeš všem základnám a jejich členům akorát pro smích. Takže asi tak. Já si zvolila jinou cestu, už sme o tom mluvili dřív. Stát stranou tomu všemu, kontrolovat a dbát na rovnováhu. Bavit se, ale nikdy nepřekročit jisté hranice. Pomáhat všem bez rozdílu. Kdykoliv někdo klesne na dno a bude potřebovat pomoc, my tu budeme, abychom ho podpořili, ochránili a pomohli mu. I když to neocení. My tu vždycky budeme, aby za námi mohl kdokoliv přijít. Ať to bude Dhark, Riker, Track, nebo kdokoliv!" Musela se nadechnout a polknout po tak dlouhé řeči.


Filip ji obdivoval za její sílu vybrat si tu nejtěžší ze všech cest. Jenže teď se bál. Bál se, že přesně na těch hranicích teď Sonic stojí. Jak daleko může mít k jejich překročení? Neměl stejný dar jako Jane, ale právě Janin ustaraný výraz mu nedodával klidu.


"Ano, pomáháme každému, jak se dá. Celé roky neděláme nic jiného, kromě období, kdy si nás všechny odeslala zpátky do reálného světa - "


Sonic se pohoršeně zamračila.


"To bylo po vzájemné dohodě!" ohradila se.


"Jasně, protože sme všichni chápali tvý důvody."


Zastavili se a hleděli jeden na druhého.


"Co tím chceš říct?!" vyjela na něho.


"Že ti nemůžu věřit." Sonic zvedla obočí. Cože? Měla pocit, že se jí zem pod nohama otřásá mnohem silněji, než se zprvu mohlo zdát.


"Nemůžu ti věřit, že se tam zachováš správně. Když sme se vrátili znovu do aktivní služby, bylo to kvůli Trackovi, abychom se ho zastali a pomohli mu. Postavila ses proti Dhrakovi. Tehdy poprvé naprosto veřejně a odhodlaně. Ale proč? Abys pak klidně Dharka nechala, Tracka zabít?"


"Ran Dhark Tracka nezabil!"


"Ale nezachránil jeho myšlenovej vzorec. Nenechal ho odpoutat od časový větve, ze který jsme pocházeli a která se měla kompletně rekonstruovat."

"Nebylo dost energie…"

"Nezastala ses ho!"

"Bylo to buď my, nebo ON!" křičela na něho už. Třásla se vztekem a potlačovala zoufalství pramenící z výčitek. Nikdy si to neodpustila a Filip to věděl. Bylo od něj kruté, že jí to připomínal.

"Navíc… Navíc jsme aktivně pomáhali při Trackově hledání a Dhark ho nakonec přivedl zpátky. Stoprocentní shoda myšlenkových vzorců…" Měla co dělat, aby se nezhroutila. Pohledem ho prosila, aby vzal svá slova zpátky, ale to Filip neudělal. Doufal, že jí právě svou neústupností donutí, aby sice poslala Lokiho zpátky do jeho časové větve, ale aby tu sama zůstala, nebo aby je vzala s sebou...


To ticho mezi nimi mohlo trvat snad celé věky. Sonic hleděla do očí svého zástupce a něco v ní se změnilo. Narovnala se, srovnala myšlenky a zavřela emoce hluboko do svého nitra. Sem to nepatřilo. Ne, teď…

"Předávám ti velení nad Starlight, posádkou a naší základnou. Zlikvidujte chitauri, kteří tu zůstanou. Vyčistěte bývalý Spangský prostor a planety od všeho co tu zůstane."


"To je vše?" zaujal stejně chladný postoj, jako ona.


"Ano, comandere," odsekal a odmlčela se. "Seš ksakru můj zástupce tak se podle toho koukej chovat, ať se mám kam vrátit," dodala ještě. Koutky úst jí zacukaly v mírném pousmání. Trapný pokus o odlehčení situace.

"Jestli nedodržíš svoje zásady a podaří se ti vrátit, nevrátím ti velení," zahrozil. To byl zas jeho poslední trapný pokus ji zastavit. Sbohem, Filipe…


***


A teď jí hrozilo, že už se možná nikdy nevrátí domů. Domů… Má se ještě vůbec kam vrátit?


***


"Úhybný manévr!" zavel Filip.


"Na to bych nepřišel," procedil Wally skrze zuby, otočil Starlight na bok, aby se vyhnul několika střelám a zamířil do sluneční korony zdejší hvězdy.


"Pořád nás pronásledují," zahlásila Lorien.


"Naše zbraně sou slabý, každej z těch parchantů je odolnej jak jedna kladná základna!" postěžoval si Shit.


"Štíty na dvaceti devíti procentech." Rokův hlas zněl můstkem jako předzvěst zkázy. Filipovi zbývala poslední možnost.


"Shite Dezintegrátory na Max!"


"Rozkaz," zasalutoval střelec.


"Teď!" zavelel Filip, těsně před tím, než se vnořili do sluneční korony…
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Annabelle Annabelle | Web | 28. června 2012 v 18:08 | Reagovat

Máš moc dobré nápady. :-) Já bych asi takové ff nesvedla, moc pěkné. K tvému komentáři na mém blogu. No, jak to říct škola končí a je tam docela blázinec, spojují nám dvě školy dohromady, tak všechno stěhujeme a připravujeme, takže přijdu domů úplně hotová a sotva se na PC dostanu, ale neboj čtu a moc se těším na další dílky a taky hlavně na Cenu důvěry :-)

2 Jackie Decker Jackie Decker | E-mail | Web | 28. června 2012 v 18:22 | Reagovat

Jasně pormiNˇmě to nějak vůbec nedošlo, ale fakt je že konec školního roku a prázdniny a tak to vždycky blázinec :)
Jsem ráda že se ti povídka líbí, snažím se aby to bylo čitelné. U Cd jsem se zasekla, vím co chci napsat, nevím jak. Mám nějaký šílený strach že to zkazím úplně, ale spíš jde o to nechat to uležete, však inspirace se vždycky nakonec dostaví:)

3 alenor alenor | 8. července 2012 v 16:48 | Reagovat

Jackie píšeš i o prázdninách?

4 Jackie Decker Jackie Decker | E-mail | Web | 8. července 2012 v 18:03 | Reagovat

ano, ano, jen jsem poslední dny vygumovaná...  Dobře už skoro měsíc jsem vygumovaná, ale brzy se snad situace zlepší...

5 pimpinela pimpinela | Web | 18. února 2014 v 23:44 | Reagovat

Paráda :)). Páči sa mi ako si ju Loki testuje :D :D...No som zvedavá ako to dopadne. Do ďalších častí sa pustím až zajtra. Zatiaľ ďakujem za príjemné čítanie :).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama