"Přestože zlo i dobro musí být na světě vyrovnané, aby nebyla porušena rovnováha, je mnohem snažší činit zlo."
BaronDevil

Dokončené kapitolovky

Nejnovější kapitoly


Ve stínu Pána zla - Prolog
Navzdory času - 2.kapitola
Harry Potter a poslední bitva - 15.kapitola
Zoufalí a každý sám - 12.kapitola
Grimoár země - 7.kapitola
Thor: Cena důvěry - 10.kapitola
Thor: Zboření hranic - 9.kapitola (1.část) - 9.kapitola (2.část)

6.kapitola - Co teď? (1.část)

25. července 2012 v 17:24 | Jackie Decker |  Zboření hranic

Tak jsem se ponořila znovu do psaní a podařilo se mi dokončit další díl Zboření hranic. Měla jsem ho rozepsaný, ale teprve teď mám hotovo. můžete namítat, že to není zrovna moc akční, ale zkrátka než se lidé s něčím srovnají to může být běh na dlouho trať a to platí i o bozích a skoro bozích.

A tak se podíváme jak si poradí jednotliví účastnící našeho příběhu s otázkou: A co teď?




Co teď?



Sem v háji, zaklela v duchu a bylo jí skoro do pláče. Kdyby si nepotřebovala před Lokim zachovat tvář, už by se asi zhroutila. Jenže teď potřebovala veškeré zbytky svého sebeovládání, aby tuhle situaci zdárně překonala. Zakroutila hlavou a ze všech sil se soustředila.

"To není možný," řekla pojednou své myšlenky nahlas. Na čele jí naskočila tenká rýha a ještě jednou zkontrolovala údaje ze scanerů. Oči se jí rozšířily. Otočila se na svého "vězně" prudčeji než zamýšlela.


"Co to má znamenat?!" vyjela na něho. Jediným tlačítkem vydala pokyn, aby se na obrazovce před Lokim objevila mapa soustavy spolu se všemi známkami chitaurijské aktivity, která ovšem panovala i na všech třech planetách vykazujících život. Výraz překvapeného zděšení jí z tváře mizel pomalu, jak jí docházelo, že se skutečně nejedná o omyl.


Loki se jen pousmál: "To je v pořádku," řekl.


"V pořádku?" zeptala se nechápavě. "V pořádku?!" zvýšila hlas.


"A kam sis myslela, že tě zavedu?" naoko zvážněl.


Sonic se uchechtla. Nevěděla, jestli se má smát, nebo brečet. Něco takového by jí prostě nenapadlo ani v nejčernějších snech.


"Ale území nepřítele?" To přece nemůže myslet vážně ani on…


"Chtěla bys je snad přivést někam jinam? Měl jsem jim otevřít cestu k Midgardu, nebo snad k Asgardu?" zajímal se povýšeně.


"Však pohoda, proč ne," dala průchod své ironii. "Jen sme teď sami s jediným modulem uprostřed nepřátelskýho území, odkud se nemůžeme jen tak někam přenýst, aby nás nepronásledovali. Kdyby to byla kterákoliv jiná soustava tak by pátrání po nás mohli za chvíli vzdát a odletět, ale takhle?" Několikrát mrkla. Dusila to v sobě ze všech sil. Nechtěla propadnout hysterii, i když k tomu situace více než spěla. Vůbec nechápala, jak Loki může něco takového říct s ledovým klidem.


"Vůbec nepřemýšlíš," napomenul ji zdánlivě trpělivě. Na to Sonic nebyla schopná nic říct.


"Poslouchej mě, Sonic," naklonil se blíž, že měla jeho tvář teď jen pět centimetrů od obličeje, "ty chceš ochránit svůj svět, že?" propaloval ji upřeným pohledem. Cítila jeho oči, přestože sama sledovala obrazovku. Vyschlo jí v ústech, dech se hrozil zrychlit, srdce v hrudi se jí rozbušilo neúměrně rychle…


Přikývla.


"Ale to můžeš jen tak, že jim zabráníš, aby otevřeli bránu do vašeho vesmíru. Jenže dokud mají Tesseract, mohou si dělat, co chtějí. Jak už sama víš, mohou otevřít i cestu k tvým lidem. Pokud chceš svůj vesmír ochránit a chceš se odsud dostat, aniž by nás pronásledovali, musíš jim ho vzít."


Prudce se po něm otočila. Dívala se do těch jeho šedozelených očí a snažila se vstřebat každé slovo. Musela polknout. Měla sucho v ústech. Znovu zamrkala a odtáhl se. V několika krátkých pohybech smetla hvězdnou mapu z obrazu a sledovala čerpání solární energie pomocí speciálního povrchu Malého Pata.


Dobře… Hlavně klid, Sonic. O nic nejde. Zhodnotit situaci, analyzovat, zvolit plán a provést. Čekáme nečekaný a řešíme neřešitelný, zopakovala si v duchu Dharkovo nejoblíbenější heslo. Dharku, je to tři na tři, vzpomněla si i na nejšťastnější chvíli svého života. Na ten jediný pohled do bratrových očí, kdy si byli rovnocenní. Od té doby si podobně připadala jen jednou, ale tehdy. Tehdy na to nemělo vůbec nic.


Ta vzpomínka jí dodala sílu. Vzepřela se nátlaku, který na ni situace vyvíjela, nadechla se a znovu se na boha po svém boku otočila.


"Rok říkal, že jsi se vydal mezi chitauri, abys je sledoval. Pak se situace nějak zvrtla a tys jim pomoh ukrást něco z Ódinovi pokladnice. Dva artefakty. Pak si jim jeden zase vzal, a proto tě honili do mého vesmíru," shrnula vše, co věděla.


"Velmi krátce řečeno, vlastně jsem - " Sonic ho přerušila pohybem ruky.


"Které dvě věci, jsi odnesl? To žezlo a Tesseract?" chtěla vědět. Potřebovala to vědět.


"V tom případě tři věci." Loki se jen naoko zamyslel. Letmý démonický úsměv, jinak zcela nad věcí.


Skvělý… Fakt skvělý!





Přemýšlela. Bylo to na ní vidět. Loki se opravdu bavil její snahou vše pochopit, obstát, začlenit se a najít řešení. A přitom samozřejmě zůstával tím, kdo má celou situaci pod kontrolou.


"Tři?" ptala se nevěřícně, jakoby si neuměla představit nic dalšího, co mohl vzít.


"Ano, Sonic." Řekl to jen tak. Podobně mluvíval s Thorem svého času.


"Co byla ta třetí?"


"Rukavice," odvětil ledabyle.


"Rukavice?" nakrčila čelo.


"Infinity Gauntlet." Sonic to evidentně zaujalo, přesně jak Loki předpokládal.


"Co je Infinity Gauntlet?"


"Umožňuje manipulaci s vesmírem jako takovým. Má ohromnou moc, téměř dokonalá zbraň… Můžeš s ní tvarovat vesmír, měnit věci co se už staly, nebo mají stát…" Vysvětloval pomalu. Dával si záležet, aby jeho slova vyzněla




Sonic se zatajil dech. Rukavice… To je ale šilené… To na co mi potřebujeme lodě a generátory 4D pohonu a scannery časových větví a umělé inteligence a… To oni mají v jedné rukavici? Najednou se Tesseract nezdál jako ta největší hrozba, kterou by mohli mít.


"Kde je?" Skoro se na to bála zeptat, ale musela. Musela znát odpověď.


"Je ve tvém světě," odpověděl. Sonic vstala, popadla příruční scaner z opasku a začala zkoumat vnitřní poškození modulu.


Co teď? Co mám teď dělat? Přístroj ukázal, že k žádnému velkému poškození nedošlo a že stačí vpustit dovnitř údržbářské roboty, kteří trhliny sami opraví. Stiskem panelu u dveří otevřela kokpit udržbářským robotům, kteří se jako pavouci rozlezli po zdech a začali pracovat na opravách. Jenže to už šlo mimo ni. Kapitánka nebo ne, zde byla k ničemu. Opřela se o dveře, které se znovu zavřely, a přemýšlela.


***


Žhavé plyny hvězdy se kolem nich obalily a palubami Starlight se okamžitě rozezněl poplach.


Pod palbou dezintegrátorů se lodě nepřátel rozpadaly na atomy.


"Štíty na deset, devět, osm…"


"Antigravitační pohon!" rozkázal Fil. Wally přepnul z psychokinetických motorů na antigravitační jádro a gravitace slunce, která je do teď přitahovala, je v ten moment začala odpuzovat a Starlight vyletěla ze sluneční korony jako střela 80% procenty rychlosti světla.


Paluba se otřásala. Každého z členů posádky to v první chvíli vmáčklo do křesla, než si s tím vyrovnávače přetížení poradily. Ochranné pole lodi naštěstí zapůsobilo dobře a nikomu z posádky se nic nestalo. Chitaurijské lodi zůstaly daleko za nimi.


"Lorien?"


Senzoristka zhodnotila všechny údaje. Záznamy hovořily o narušení struktury chitaurijských plavidel načež přístroje zaznamenaly několik po sobě jdoucích explozí…


Po tvářích se jí rozlila úleva, kterou doprovázel široký úsměv jejích plných rtů a velikých úst. "Je po nich, File!" oznámila a tím na můstku propuklo všeobecné veselí…


***
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Annabelle Annabelle | E-mail | Web | 1. srpna 2012 v 13:31 | Reagovat

Dokonalost sama. :-)

2 Jackie Decker Jackie Decker | E-mail | Web | 1. srpna 2012 v 16:32 | Reagovat

Tak to jsem ráda, že se líbí :-)

3 alenor alenor | 11. srpna 2012 v 11:37 | Reagovat

tak jsem zpět a nadšeně jsem si početla

4 alenor alenor | 11. srpna 2012 v 12:22 | Reagovat

začala jem něco psát taky na Pištepovidky.cz

5 Jackie Decker Jackie Decker | E-mail | Web | 11. srpna 2012 v 17:29 | Reagovat

jj koukám zrovnajsem začala číst, brzy budeš mít odemně komentík :d

6 pimpinela pimpinela | Web | 19. února 2014 v 13:10 | Reagovat

No tak to Loki vymyslel zaujmavo :D :D, ale tak v podstate ako sa vraví pod lampou býva najväčšia tma :D :D...On má vždy všetko premyslené...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama