"Přestože zlo i dobro musí být na světě vyrovnané, aby nebyla porušena rovnováha, je mnohem snažší činit zlo."
BaronDevil

Dokončené kapitolovky

Nejnovější kapitoly


Ve stínu Pána zla - Prolog
Navzdory času - 2.kapitola
Harry Potter a poslední bitva - 15.kapitola
Zoufalí a každý sám - 12.kapitola
Grimoár země - 7.kapitola
Thor: Cena důvěry - 10.kapitola
Thor: Zboření hranic - 9.kapitola (1.část) - 9.kapitola (2.část)

8.kapitola - Otázka důvěry (1.část)

24. prosince 2013 v 11:14 | Jackie Decker |  Zboření hranic
Dobré skoro poledne. Mám pro všechny příznivce Zboření hranic, vánoční dárek a tím je další dvojkapitola, této povídky.

Takže je možná na časejí, jít se podívat, jak to vlastně s transportem Lokiho a sonic vlastně nakonec bylo? Jak zvládá Soničina posádka absenci své kapitánky?




8.kapitola - Otázka důvěry
Procitla a její tělo opět zachvátilo příšerné mravenčení. Vůbec nechápala, co se stalo. LOKI!!! Na rtech stále cítila jeho polibek. Naskakovala jí husí kůže a při uvědomění si, že se to skutečně stalo, se jí hruď toužebně sevřela.
"Zabiju tě!" vykřikla skoro nepříčetně, jak se snažila přijít k sobě, uklidnit se a rozkoukat. Uvnitř se celá třásla, ale Loki - cíl její zloby (a snad i něčeho jiného) - tu s ní nebyl. Což jí potvrdila i absence jeho ironie.
Stála v nějaké kruhové místnosti. Před sebou jakoby viděla široširý vesmír, jakýmsi průzorem. Předpokládala, že je to něco jako okno na hvězdné lodi. Sjela očima na zlaté stěny připomínající svou plastickou strukturou neznámý mechanismus, když se za ní nečekaně ozval klidný, rozvážný a přesto nesmlouvavý hlas:
"O tom pochybuji."
Cože?! Tasila světelný meč, prudce se otočila za zdrojem hlasu a monovláknové ostří rudé barvy se zastavilo o obouruční meč z neznámé oceli, který tasil její protějšek. Vysoký muž ve zlaté zbroji se zlatou helmou s dvěma rohy, tmavé pleti a očima, které naháněly hrůzu se nad ní tyčil a vypadal absolutně nevzrušeně. Jakoby nic v celém vesmíru nestálo za to, aby se pro to rozčilil.
A Kruci… Heimdall. Ten mi tu chyběl… Poznala strážce Asgardu, díky tomu, co jí ukázala umělá inteligence na palubě její lodi. Uvědomila si, jak dalece nedosažitelná je teď pro ni Starlight i její posádka.
Uklidnila se a zatáhla ostří svého meče, který pak připnula k opasku hned vedle místa pro fazer, který ovšem zůstal odhozený na Thanosově lodi.
Dýchej, dýchej v klidu, Sonic, to zvládneš. Bylo by šílenství pustit se do boje s Heimdalle, zvlášť teď… Neuhnula pohledem. A on také ne. Stáhnul svůj meč z bojového postavení, opřel jej o špici a položil ruce na jeho hlavici.
Co mám teď dělat? Proč mě Loki poslal sem? Proč nás netransportoval společně? Nebo je snad jen neviditelný? Na poslední chvíli odolala pokušení se rozhlédnout a pokoušet se rozptýlit jeho kouzla. Ne, to by nedávalo smysl. Řekl ať splním svou část dohody. To znamená, že poslal jen mě. Co a kde ale hodlá dělat on? Stále ještě cítila chvění, jako ve chvíli, kdy ji políbil. Potlačovala tu slabost, ale necítila se dost silná.
"Kdo jsi?"
Sonic zprvu nechápala tu otázku.
"Kdo jsem?"
"Za celou dobu, co stojím na stráži, jsem tě v žádném ze světů ani neviděl a ani neslyšel, a přece vypadáš, jako člověk."
Neviděl? Neslyšel? Aha… Od chvíle, kdy sme přiletěli nás Loki kryl Heimdallově zraku. Proto netušil o mé existenci až do této chvíle. Ale pokud mě kryl, proč by mě teď postavil tváří v tvář jednomu ze svých… Nepřátel? Odpůrců? Proč Asgard?! Co tu mám dělat? A co mu mám asi tak říct? Ahoj, nechceš mi otevřít průchod tam, kde se právě ukrývá Loki? Za to že mě sem poslal mu totiž chci nakopat prdel?! Boha jeho dyť mě zavřou, jakmile si budou myslet, že s ním mám co dočinění… Nemám loď, nemám modul, nemám spojení s posádkou. Jsem tu sama, bez možnosti transportu kamkoliv, odkázaná na Asgard a vstřícnost jeho obyvatel. Co sakra čeká? Prej splň svou část dohody, a on tu svou snad splnil? Prolétlo jí hlavou snad v jedné vteřině. Fajn… Žádnou paniku. Nemusí o něm nic vědět, ne? Neví nic o mě, nemusí vědět ani o Lokim. Minimálně zatím… Rozhodla se.
"A-ani při všech svých schopnostech, nejste schopen slyšet a vidět vše co je ukryté ve vesmíru," odpověděla neurčitě.
"Kdo tedy jsi?" Nespouštěl z ní oči.
"Já? Já jsem Sonic. Velitelka třetí kladné základy a kapitánka hvězdné lodi Starlight. Neznáte mě, protože… Nepocházím z tohoto vesmíru." Zkusila mu vysvětlit.
"Odejdi."
Ohlédla se za sebe na vesmírný prostor tam venku a pak zpět na něj. To nemyslíte vážně, že ne? Výraz ve tváři odrážel výjimečně onu myšlenku naprosto zjevně.
"T-to… Teď není možné," vypravila ze sebe pomaleji, než byla zvyklá.
"Musíš, odejít. Svou přísahu králi, že budu hlídat průchod na náš svět, dodržím. Nenuť mě tedy, abych tě zabil."
Jo, jasně… pomyslela si hořce. Zvedla ruce, v přátelském gestu je rozpřáhla, aby viděl, že není ozbrojena. Tedy alespoň, že nemá aktuálně žádnou zbraň přímo v ruce.
"Přicházím v míru."
"Tvá první slova na Bifröstu hovořila jinak."
"Ta… Nepatřila vám." Znovu jí v krvi stoupal adrenalin. Musela být připravená se kdykoliv bránit vší silou, pokud by to bylo nutné. Nebo se raději vzdát a doufat, že mě pak nezabijou? Nevěděla.
"A komu tedy patřila tvá výhrůžka?" Heimdallův hlas zněl stále stejně monotónně až to Sonic dopalovalo. Věděla, že jen koná svoji povinnost, ale cítila se naštvaná, že na to nebyla připravená a že k tomu vůbec nechala dojít.
"Někomu, kdo mě sem poslal, ale zavřel mi zadní vrátka, takže se nemohu sama vrátit, odkud jsem přišla." Hledět do očí Heimdallovi a přitom nemluvit upřímně bylo vyčerpávající. Měla pocit, že jí snad vidí až do žaludku i když věděla, že myšlenky číst neumí.
"Komu?"
"To není vaše věc." Zatím… Nechtěla mu lhát. Nebyla si jistá jestli by to poznal či nikoliv. Ale hlavně si nepřála udělat něco, co by později mohlo její pozici (už tak dost ubohou) ještě zhoršit.
"Nemohu tě vpustit do Asgardu," oznámil jí Heimdall. Co hůř, Sonic ani v pozitivní odpověď nedoufala. Promnula si čelo. Bezva. A co teď?
Za Heimdallovými zády se cosi pohnulo. Sonic se zaměřila na ten bod, jen proto, aby vzápětí zjistila, že u druhého vstupu do místnosti, právě přistál na nohou urostlý muž. Blond vlasy mu spadaly na ramena a v modrých očích se skvěl nehostinný výraz. A kurva… dovolila si v myšlenkách napodobit svého střelce Shita. "…a kapitánka Starlight bude akorát s rozumem v koncích…"
Ten mi tu fakt chyběl.
Narovnala se a hrdě se pokusila Thorovi postavit tváří v tvář. Pokud neměla šanci přesvědčit Heimdalla jak měla umluvit Boha hromu?
"Neletím se tam zamilovat, Filipe, letím tam, abych zajistila, že tady zůstane minimum těch emzáků a žádní další už nepřiletí." Oponovala svému zástupci před odletem.
"…Nemůžu ti věřit, že se tam zachováš správně…" Vyjádřil tehdy Filip své obavy.
A jak si mám pak věřit já? Co je teď vlastně správné?
"Co se děje, Heimdalle?" zeptal se věcně válečník. Sonic si založila ruce na hrudi. Tohle molo dopadnout všelijak, ale dobře?
"Tato žena, tvrdí, že není z tohoto vesmíru. Někdo ji sem údajně poslal a ona se nyní nemá jak vrátit."
Thor si nezvanou návštěvnici prohlédl od hlavy až k patě, což při Soničině výšce nebyl nijak dlouhý pohled.
"Kdo tedy jste? A kdo a proč vás poslal právě sem?"
Dobře, tak ještě jednou…, povzdechla si Sonic. Tmavé vlasy si v culíku převázala, protože po prožitém boji, ztratily svůj tvar a padaly jí do očí, což nesnášela.
"Moje jméno vám nic neřekne, když o mě do teď ani strážce Asgardu nic netušil. Netuším proč mě poslal právě sem, ale vím, že až se odsud dostanu, tak si to sním vyřídím po svém. Tedy až ho najdu, samo s sebou. O koho se jedná si zatím radši nechám pro sebe. Do toho s kým uzavírám dohody nikomu nic není."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 pimpinela pimpinela | Web | 19. února 2014 v 15:44 | Reagovat

Možno bude môj terajší koment trochu infantilný a naivný. Juuuu, Loki toho pri tej trasmortácií, ale stihol :D.Uchmatnúť si bozk od Sonic len tak bez jej vedomia :D :D Muhahaha tak s tým iskrením som mala pravdu :D...
No, čo ten Loki má zas za lubom...Pri Lokim si človek nemôže byť ničím istý...Ako len toto môže pokračovať? :D.

2 pimpinela pimpinela | Web | 19. února 2014 v 15:58 | Reagovat

[1]: *transportácií :D, menší preklep

3 Jackie Decker Jackie Decker | 11. března 2014 v 19:51 | Reagovat

Tak Loki stihne všechno :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama